obilí

Ilustrační fotografie

Úroda je letos solidní, obilnin se sklidí více. Pečivo by proto mělo dále zlevnit, na tahu jsou řetězce

Ekonomika Komentář

Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemští zemědělci očekávají, že se jim letos podaří sklidit 7 930 tisíc tun základních obilovin. V letech 2020 až 2022 se jim vždy nakonec podařilo sklidit přes osm milionů tun obilovin. Meziročně by tedy letos šlo o pokles, ale pouze „kosmetický“. Navíc je možné, že i letos nakonec celková sklizeň hodnotu osm tisíc tun převýší.

Ilustrační fotografie

Klesají ceny výrobců pšenice i mléka, inflace u potravin ale stále roste

Ekonomika

Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 Kč za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 Kč, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

pšenice

Ceny pšenice rostou třetí den v řadě kvůli vývoji po zastavení obilných dohod

Ekonomika

Ceny pšenice na světových trzích se dnes třetím dnem zvyšují. Varování Ruska, že k lodím směřujícím do ukrajinských černomořských přístavů bude přistupovat jako k potenciálním dopravcům vojenského nákladu, totiž prohloubilo obavy z globální krize v oblasti potravinové bezpečnosti. Obdobný krok dnes učinila Ukrajina.

Ilustrační fotografie

Zemědělci vyhlíží nejhorší úrodu obilí za posledních více než deset let. Hrozí tlak na růst cen pečiva

Ekonomika

Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemští zemědělci očekávají, že se jim letos podaří sklidit 6 955 tisíc tun základních obilovin. To by byl nejhorší výsledek od roku 2012. V letech 2020 až 2022 se jim vždy nakonec podařilo sklidit přes osm milionů tun obilovin. Takže propad pod sedm milionů by byl skutečně citelný a nebývalý. Představoval by tlak na růst cen mouky a pekárenských výrobků v posledních měsících letoška a v první polovině roku příštího.

pšenice

Nekula: ČR a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od EK

Ekonomika

Evropská komise by do dvou měsíců mohla přijít s pomocí pro některé státy včetně Česka, které jsou nepřímo zasažené problémy s dovozem ukrajinského obilí. Novinářům to během dnešního jednání ministrů zemědělství Evropské unie řekl český ministr Zdeněk Nekula. Česko musí podle něho nejprve dodat unijní exekutivě potřebná data dokládající ztráty českých zemědělců. Podle eurokomisaře Janusze Wojciechowského EK navrhne možnost využití dalších peněz po jejich analýze. Velká část ministrů dnes vyzývala, aby EU ohledně ukrajinského dovozu našla společné řešení a aby jednotlivé země nesahaly k vlastním omezením jako Polsko či Slovensko.

Ilustrační fotografie

Světové ceny potravin v březnu dvanáctý měsíc za sebou klesly. Na domácích trzích jsou stále velmi vysoké a nadále rostou

Ekonomika

Světové ceny potravin v březnu dvanáctý měsíc za sebou klesly. Proti rekordu, na který se dostaly loni v březnu krátce po ruské vojenské invazi na Ukrajinu, se ceny snížily o 20,5 procenta. Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se proti únoru snížil o 2,8 bodu na 126,7 bodu. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Ilustrační fotografie

Světové ceny potravin loni vzrostly o 14 procent a byly rekordní

Ekonomika

Světové ceny potravin loni vzrostly na rekord. Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v průměru zvýšil o 14,3 procenta na 143,7 bodu. To je nejvíce od roku 1990, kdy se index začal sledovat. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Ilustrační fotografie

Ekonomika

Světové ceny potravin z březnového maxima klesly už téměř o 15 procent

Světové ceny potravin se v říjnu proti září nepatrně snížily, pokles vykázaly sedmý měsíc za sebou. Od březnového výstupu na rekord jsou tak nižší už téměř o 15 procent, v meziročním srovnání ale stále vykazují dvouprocentní nárůst. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Petr Fiala (ODS)

Fiala: Cestu k obnovení dodávek obilí je třeba hledat s Ukrajinou a Tureckem

Ekonomika

Cestu k obnovení dodávek obilí z ukrajinských černomořských přístavů je podle premiéra Petra Fialy (ODS) třeba nalézt za pomoci zemí, které se podílely na porušené dohodě, tedy Ukrajiny a Turecka. Uvedl to po příletu z cesty českých ministrů do Kyjeva, během jednání s ukrajinským prezidentem hovořil Fiala o změně ruské pozice s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

pšenice

Cena pšenice na trzích klesá, je blízko hodnot před válkou na Ukrajině

Ekonomika

Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kg) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 USD (208 Kč). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

pšenice

Aktuality

Z Oděsy vyplula první loď s ukrajinským obilím, uvedla Ankara

Z Oděsy dnes ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo turecké ministerstvo obrany a také Kyjev. Vyplutí lodi dokládá i specializovaný web marinetraffic.com, který sleduje námořní pohyb. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

pšenice

Válka na Ukrajině může vyvolat „Arabské jaro 2“. Zdražuje totiž potraviny na historický rekord, tuna pšenice poprvé v dějinách vyjde na více než 10 tisíc korun

Ekonomika Komentář

Komentář Lukáše Kovandy: Tento týden vstoupí do historie burzovního obchodování. Cena pšenice na burze v Chicagu během něj stoupla o více než 40 procent. Důvodem je válka na Ukrajině, která dramaticky ztenčuje světové zásoby obilovin. Ceny potravin přitom už v únoru, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, vystoupaly k historickému rekordu, jak vyplývá ze včerejší pravidelně zprávy OSN k cenám potravin ve světě.

Ilustrační fotografie

Letošní žně jsou nebývale pomalé

Ekonomika

Letošní žně jsou nebývale pomalé kvůli opožděné vegetaci. Dnes to uvedlo ve sklizňovém zpravodajství ministerstvo zemědělství. Sklizena jsou tři procenta ploch základních obilovin, loni to byl touto dobou dvojnásobek. Řepky je sklizeno přes procento ploch, loni byl zhruba pětinásobek. Postup prací zpomalují také bouřky s kroupami.

mouka

Světové ceny potravin v únoru devátý měsíc za sebou rostly

Ekonomika

Světové ceny potravin v únoru devátý měsíc za sebou rostly a index cen potravin se dostal na maximum od července 2014. Na vině jsou hlavně vyšší ceny cukru a rostlinného oleje. Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, vzrostl proti předchozímu měsíci o 2,5 procenta na 116 bodů. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Ilustrační fotografie

Úroda v ČR je letos příznivější než v uplynulých letech. Markantní zdražování potravin nehrozí, zlevní cukr a brambory

Ekonomika

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Podle odhadu sklizně k polovině letošního září se letos sklidí 7980 tisíc tun obilovin včetně kukuřice na zrno. To je nejvyšší finální odhad sklizně obilovin od roku 2016, kdy daný údaj naposledy překročil hodnotu osmi milionů tun. Pro srovnání, v krizovém roce 2018, poznamenaném extrémně suchým a teplým počasím, činil finální odhad sklizně obilovin pouze 6861 tisíc tun.

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.