Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Letošní žně jsou nebývale pomalé

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Letošní žně jsou nebývale pomalé kvůli opožděné vegetaci. Dnes to uvedlo ve sklizňovém zpravodajství ministerstvo zemědělství. Sklizena jsou tři procenta ploch základních obilovin, loni to byl touto dobou dvojnásobek. Řepky je sklizeno přes procento ploch, loni byl zhruba pětinásobek. Postup prací zpomalují také bouřky s kroupami.

"Postup sklizně i v letošním roce vykazuje značné lokální rozdíly. Sklizeň obilovin a řepky vůbec nezačala v Karlovarském kraji, v ostatních krajích, kromě Ústeckého, Jihomoravského a Zlínského, se zatím sklízí pouze obiloviny," uvedl úřad.

Nejvíce žně pokročily v Ústeckém kraji, kde je sklizená zhruba desetina ploch obilovin, následují Zlínský kraj a jižní Morava. "V Ústeckém kraji je sklizeno 10,3 procenta ploch řepky, v Jihomoravském kraji 5,1 procenta a ve Zlínském kraji 1,3 procenta. V ostatních krajích sklizeň řepky ještě nezačala," dodalo ministerstvo. Průměrný výnos řepky zatím činí 2,82 tuny na hektar, loni byl touto dobou podobný.

Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemědělci v Česku letos sklidí přibližně 6,767 milionu tun základních obilovin, o 7,1 procenta méně než loni. Hlavní příčinou očekávané slabší úrody je podle statistiků i Zemědělského svazu mokrý podzim, který neumožnil zasít všechny ozimé plodiny. Podle ekonoma Lukáše Kovandy z dat ČSÚ také vyplývá, že v Česku skončila "zlatá éra" pěstování řepky.

Nejčastěji pěstovanou plodinou na českých polích je i letos ozimá pšenice, která zabírá více než čtvrtinu celkové osevní plochy. Statistici přesto čekají, že její sklizeň klesne o 13 procent na 4,171 milionu tun. Důvodem je snížení osevní plochy zhruba o osm procent a nižší hektarový výnos.

Témata:  zemědělství obilí

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.