Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Z Oděsy vyplula první loď s ukrajinským obilím, uvedla Ankara

pšenice
pšenice
Foto: Pixabay

Z Oděsy dnes ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo turecké ministerstvo obrany a také Kyjev. Vyplutí lodi dokládá i specializovaný web marinetraffic.com, který sleduje námořní pohyb. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Vyplutí první lodi s obilím v rámci istanbulské dohody potvrdil ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. "První loď s obilím od ruské agrese vyplula z přístavu. Díky podpoře všech našich partnerských zemí a OSN jsme byli schopni plně implementovat dohodu podepsanou v Istanbulu," napsal na twitteru.

Vývoz obilí, dosud zablokovaného v přístavech, přinese ukrajinské ekonomice přinejmenším miliardu dolarů a umožní zemědělcům naplánovat setí na příští rok, uvedl Kubrakov podle agentury Reuters v samostatném prohlášení, zveřejněném ministerstvem. Na vyplutí podle ministra čeká dalších 16 lodí, které v ukrajinských přístavech uvízly po ruském útoku z 24. února. Tato plavidla by podle Reuters mohla přepravit na 580.000 tun ukrajinského obilí.

Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do přístavu Tripolis v Libanonu, který patří mezi země nejvíce závislé na dodávkách obilí z východní Evropy. Turecký ministr obrany Hulusi Akar uvedl, že loď připluje v úterý odpoledne do tureckých vod. Následovat bude inspekce plavidla v Istanbulu. Pokud bude vše v pořádku a loď dodrží všechny podmínky, bude smět pokračovat přes Bospor do Středozemního moře.

Loď Razoni, plující pod vlajkou Sierry Leone, podle Kubrakova pluje koridorem označeným OSN a Tureckem za bezpečný, s nákladem 26.000 tun kukuřice.

Vyplutí lodě přivítal generální tajemník OSN António Guterres, který doufá, že obnova přepravy přes Černé moře posílí zajištění dodávek potravin ve světě, a to hlavně chudším zemím. Moskva označila vyplutí za pozitivní krok, který prověří dohody podepsané v Istanbulu. Za roli zprostředkovatele poděkoval Turecku generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožují i operace ruského námořnictva.

Na konci července se strany dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.

Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Připadá na ni 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Témata:  obilí Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy