Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pět zemí EU včetně Slovenska chce prodloužit zákaz dovozu obilovin z Ukrajiny

pšenice
pšenice
Foto: Pixabay

Polsko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko podporují návrh prodloužit zákaz dovozu obilí z Ukrajiny do svých zemích do konce letošního roku. Podle agentury Reuters to uvedl polský ministr zemědělství Robert Telus. Platnost současného zákazu skončí 15. září.

Evropská unie umožnila v květnu těmto pěti zemím sousedícím s Ukrajinou zakázat na svém trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. Tranzit těchto komodit do dalších zemí ale není omezen. Zákazem dovozu ukrajinských zemědělských produktů se země snaží chránit domácí zemědělce.

Rusko v polovině července odstoupilo od takzvaných černomořských obilných dohod. Ty umožňovaly Ukrajině bojující proti Rusku vyvážet obilí a další zemědělské produkty i přes ruskou blokádu v Černém moři. Rusko po odstoupení od dohody zintenzivnilo útoky na ukrajinské přístavy, což vedlo k výraznému poškození exportní infrastruktury.

Na dovoz zemědělské produkce z Ukrajiny do EU, hlavně obilovin a drůbežího masa, si stěžují i čeští zemědělci. Podle Agrární komory i Zemědělského svazu mají zemědělci přebytky z loňské produkce a může hrozit, že nebudou mít kam uskladnit letošní úrodu. Podle komory by Česko, stejně jako Polsko nebo Slovensko, mělo zavést na dovoz některých komodit embargo.

Témata:  obilí Ukrajina EU

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.