Válka na Ukrajině může vyvolat „Arabské jaro 2“. Zdražuje totiž potraviny na historický rekord, tuna pšenice poprvé v dějinách vyjde na více než 10 tisíc korun

Nenechme se mýlit, ceny rostou opravdu celosvětově, nejen na burze v Chicagu. Například cena potravinářské pšenice na burze v Paříži stoupla od zahájení ruské invaze na Ukrajinu o zhruba 36 procent a je suverénně nejvyšší v historii (viz graf). Potravinářská pšenice tam včera uzavřela obchodování na ceně 393,75 eura (10 115 korun). Průměrná cena za období od začátku roku 1999 až dodnes přitom odpovídá 167,50 eura (4603 korun).

Ukrajinská válka totiž přerušuje dodávky pšenice z jedné z nedůležitějších světových obilnic. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin, od chleba přes kuskus po nudle. V důsledku války totiž došlo k uzavření klíčových ukrajinských přístavů, odkud se pšenice rozváží do celého světa, a také k vážnému narušení vnitrozemské logistiky. Obchod s ruskou pšenicí je zase ochromený sankcemi Západu, v jejichž důsledku dramaticky rostou například náklady na pojištění její přepravy.

Nejde jen o pšenici. Blízko desetiletého maxima je také třeba cena kukuřice nebo sójového oleje. Vzhledem k tomu, že jde o celosvětový růst cen základních potravin, poznamená pochopitelně i ceny v Česku. O desítky procent tak letos v ČR zdraží pečivo nebo olejniny. Růst cen potravin letos v Česku citelně přispěje k pádivé inflaci, jež bude nejvýraznější od 90. let – činit může celoročně průměrně až 15 procent.

Ještě závažněji než na Česko ale vysoké ceny základních potravin dolehnou na chudé země. Světově největším odběratelem ukrajinské a ruské pšenice je Egypt. Rusko a Ukrajina zajišťují 86 procent pšenice, kterou Egypt dováží. Egypt, nejlidnatější arabská země, se přitom už nyní potýká s potížemi s dotováním chleba, na které je jeho obyvatelstvo uvyklé už čtyřicet let. Pokud by egyptská vláda musela po tak dlouhé době přistoupit k navýšení cen dotovaného chleba, rozhořčí 70 milionů Egypťanů, kteří z dotací těží.

Egyptská státní kasa je ovšem už vyprázdněná kvůli pandemii. Válka na Ukrajině tak představuje další „šok“. Jestliže by se nespokojení Egypťané vydali v důsledku zdražujících potravin do ulic, hrozí po více než deseti letech propuknutí dalšího Arabského jara. Na začátku minulého desetiletí představovaly právě vysoké ceny potravin klíčový důvod propuknutí tehdejších bouří v arabském světě.

Letošní egyptský rozpočet vychází z toho, že cena pšenice, jež se do země dováží, bude činit 255 dolarů za tunu. Ve skutečnosti ale již nyní Egypt dováží pšenici za 350 dolarů za tunu, tedy o 37 procent dráže, než co předpokládá rozpočet.

Egyptská vláda tak zvažuje, že dotační program na chléb omezí tak, že jeho kritéria bude splňovat přibližně jen 25 milionů lidí. Pro ně by se ceny neměnily. Ostatní desítky milionů Egypťanů by se ale musely smířit s citelně dražším chlebem. Chléb je přitom v Egyptě natolik zásadní potravinou, že mu tam říkají „žití“. Je pro tamní lidi životně důležitý.

V přepočtu do české měny vyjde egyptský dotovaný chléb na lehce přes dvacet korun. Koncem 70. let se tehdejší egyptský prezident pokusil s dotacemi na základní potraviny skoncovat, ale vzedmuly se mohutné lidové bouře, při jejichž potírání zahynulo přes osmdesát lidí. Od té doby postupují egyptští vládci opatrněji – na dotace nesahají, nejvýše třeba jen snižují velikost dotovaného chleba.

Problémy s drahými potraviny ale řeší také třeba Maroko nebo Tunisko.

Pokračující boje na Ukrajině navíc ohrožují letošní tamní výsadbu a obdělávání polí. To ohrožuje úrodu i v příštím roce, kdy budou světové zásoby základních potravin typu pšenice vyčerpanější než dnes. Dramatické zdražování potravin ve světě tak letoškem zřejmě nekončí.

Témata:  pšenice,  obilí,  ekonomika,  válka,  komentář