Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pšenice rostou třetí den v řadě kvůli vývoji po zastavení obilných dohod

pšenice
pšenice
Foto: Pixabay

Ceny pšenice na světových trzích se dnes třetím dnem zvyšují. Varování Ruska, že k lodím směřujícím do ukrajinských černomořských přístavů bude přistupovat jako k potenciálním dopravcům vojenského nákladu, totiž prohloubilo obavy z globální krize v oblasti potravinové bezpečnosti. Obdobný krok dnes učinila Ukrajina.

Cena pšenice na komoditní burze v Chicagu krátce po 15:30 SELČ vykazovala růst o 1,6 procenta na 7,40 dolaru za bušl (27,2 kg). Během středečního obchodování si připsala 8,5 procenta, což znamená největší denní nárůst za více než rok. Ceny pšenice však zůstávají hluboko pod maximální úrovní 11,77 dolaru za bušl z loňského května.

Dnešní cena odpovídá zhruba šesti českým korunám za jeden kilogram. Ceny v maloobchodní síti pak odráží například i náklady na dopravu, zpracování a marže obchodníků. Ceny v obchodech navíc nereagují bezprostředně na vývoj cen na trhu. Pokud však přerušení dodávek povede k delšímu období vyšších cen, projeví se to v následujících měsících po celém světě.

Rusko v pondělí odstoupilo od dohod, jež od loňského léta umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů z černomořských přístavů. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly naplněny části dohod týkající se Ruska. Poslední tři noci Rusko útočilo mimo jiné na cíle spojené s přepravou obilí v Oděse a dalších městech.

Ukrajinské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od pátku 21. července mohou být plavidla plující do ruských nebo Rusy okupovaných ukrajinských přístavů v Černém moři považována za lodě přepravující vojenský náklad.

Černomořské dohody o vývozu obilí a dalších komodit z ukrajinských přístavů a zemědělských produktů a hnojiv z Ruska byly záchranným lanem pro světovou potravinovou bezpečnost, řekl v pondělí generální tajemník OSN António Guterres.

Témata:  pšenice obilí Ukrajina

Aktuálně se děje

9. července 2024 11:05

8. července 2024 10:28

České stavebnictví se propadá. Ničí ho přílišná byrokracie

„Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla

Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?