Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Úroda je letos solidní, obilnin se sklidí více. Pečivo by proto mělo dále zlevnit, na tahu jsou řetězce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemští zemědělci očekávají, že se jim letos podaří sklidit 7 930 tisíc tun základních obilovin. V letech 2020 až 2022 se jim vždy nakonec podařilo sklidit přes osm milionů tun obilovin. Meziročně by tedy letos šlo o pokles, ale pouze „kosmetický“. Navíc je možné, že i letos nakonec celková sklizeň hodnotu osm tisíc tun převýší.

Letošní sklizeň základních obilovin každopádně překoná průměr uplynulých pěti let, takže tlaky na růst cen pečiva z důvodu chabé sklizně a dražší mouky nevzniknou. Vzhledem ke klesajícím cenám energie by naopak mělo ještě letos a v příštím roce nastat výraznější zlevnění cen pekárenských výrobků v maloobchodní síti. Zejména řetězce ale zatím nezlevňují o tolik, aby to odpovídalo zlevnění zemědělských cen.

Letos se oproti loňsku osevní plocha základních obilovin rozšířila, takže pokles objemu sklizně nenastane z důvodu menší osevní plochy, ale čistě z důvodu nižšího výnosu na hektar.    

Témata:  obilí pečivo komentář

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.