Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Světové ceny potravin v únoru devátý měsíc za sebou rostly

mouka
mouka
Foto: Pixabay

Světové ceny potravin v únoru devátý měsíc za sebou rostly a index cen potravin se dostal na maximum od července 2014. Na vině jsou hlavně vyšší ceny cukru a rostlinného oleje. Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, vzrostl proti předchozímu měsíci o 2,5 procenta na 116 bodů. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Index cen obilovin se zvýšil meziměsíčně o 1,2 procenta. Nejvýrazněji stouply ceny čiroku - meziměsíčně o 17,4 procenta a meziročně o 82,1 procenta. Důvodem byla převážně poptávka z Číny.

Ceny cukru meziměsíčně vzrostly o 6,4 procenta kvůli obavám o dodávky, protože produkce v hlavních zemích se snížila a poptávka z Asie je vysoká. Index cen rostlinného oleje se zvýšil o 6,2 procenta na nejvyšší hodnotu od dubna 2012. Ceny palmového oleje vzrostly už devátý měsíc kvůli obavám z nízkých zásob v hlavních vývozních zemích.

Ceny mléka a mléčných výrobků se zvýšily o 1,7 procenta. Index cen masa pak vzrostl o 0,6 procenta.

FAO také uvedla, že sklizeň obilovin za rok 2020 by měla být rekordní a první ukazatele naznačují, že letos dál stoupne.

Organizace zvýšila odhad sklizně obilovin za pěstitelskou sezonu 2020 na 2,761 miliard tun, což je o 17 milionů tun více, než čekala minulý měsíc. Proti předchozímu roku by tak sklizeň měla být vyšší o 1,9 procenta. K revizi směrem vzhůru vedly FAO nedávno zveřejněné oficiální údaje o sklizni z Austrálie, Evropské unie, Kazachstánu a Ruska, uvedla agentura Reuters.

Témata:  potraviny obilí mouka cukr mléko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy