Rozpočty rodin školáků jsou v těchto dnech napnuté. Většina rodičů totiž svým dětem kupuje školní pomůcky, potřeby nebo třeba i učebnice. V součtu se tak jedná až o tisíce korun. Podívejte se na srovnání cen školních potřeb a pomůcek před Sametovou revolucí a nyní.
Dovolené pomalu končí a začátek školního roku buší na dveře. Řada rodičů se už dopředu hroutí z toho, jak je budou první dny školní docházky ratolestí finančně ruinovat. Po zaplacení dovolené, prázdninových táborů a obměně šatníku se musejí vyrovnat ještě s jednorázově vyššími výdaji za nákup školních pomůcek. Poradíme vám, jak si vše před koncem prázdnin správně naplánovat a vyhnout se zbytečným nákupům.
Začátek září se blíží a školáky je potřeba pořádně na nový školní rok vybavit. Pomůcek přitom nepotřebují zrovna málo a neuvážený nákup se může rodičům zbytečně prodražit. Připravili jsme proto pro vás velký přehled cen jednotlivých pomůcek v různých českých obchodních řetězcích. Podívejte se, kde je nejlevněji.
Kdybych se lépe učil(a), mohl(a) jsem být šéfem, povzdechl si nejeden z nás. Ale pozor,existují práce, u nichž výhoda vyššího vzdělání a tím pádem vyššího platu není tak jednoznačná. Velké rozdíly výdělků jsou navíc u zaměstnanců, kteří pracují v privátní sféře než u jejich kolegů ve státních institucích.
V Česku je sice vysokoškolské studium "bezplatné", ovšem sladký studentský život je dávnou minulostí. Mladí lidé totiž kromě pilného studia musí většinou pracovat, aby byli schopní se na vysoké škole udržet.
Právě v těchto týdnech dopisují studenti své závěrečné vysokoškolské práce. Čím dál více se jich při psaní diplomek ale obrací na agentury, které je za peníze udělají za ně. To může být překvapivě dokonce legální. Jen se musí umět najít klička, jak si vše obhájit.
Absolventi středních škol spolupracujících se společností ČEZ patří mezi nejlépe uplatnitelné studenty na trhu práce. Agentuře Mediafax to v pondělí řekl zástupce ředitele pro praktický výcvik Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Českých Budějovicích Milan Novotný.
V České republice od posledního sčítání obyvatel narostl počet těch, kteří nedokončili ani základní školu. Podle stínového ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) za tuto skutečnost nesou odpovědnost pravicové vlády.
Ministerstvo školství dost možná přijde o další miliony z Evropské unie. A ministr Fiala? Ten jen mlčí. Podle senátora ČSSD Marcela Chládka se jedná o další hřebíček do rakve evropských dotací pro české školství. EU totiž dostane další argument, proč nám ony miliardy z dotací neposílat.
Česká republika pravděpodobně nedostane miliardy korun z evropského programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, které měly putovat do školství. Ve čtvrtek to napsal server rozhlas.cz s odkazem na rozhodnutí Evropské komise.
Doba hájení nového ministra školství Fialy (nestr.) skončila. Tedy alespoň pro stínového ministra tohoto resortu Marcela Chládka (ČSSD). V poslední době se na něj valí senátorova kritika a rady. Zatím poslední je apel na zvýšení rozpočtu pro pomůcky.
Kvůli zavázání téměř dvou miliard korun v prostředcích pro regionální školství učitelé přijdou v průměru o 560 korun měsíčně, nepedagogičtí pracovníci zhruba o 310 korun. V pondělí to uvedl 1. náměstek ministra školství Ladislav Němec, který po odchodu Josefa Dobeše (VV) převzal vedení rezortu.
Město Brno zlevní od začátku dubna většině rodin jesle. Primátor Roman Onderka (ČSSD) ve čtvrtek agentuře Mediafax řekl, že městští radní se rozhodli opustit systém jednotných poplatků za umístění dětí do jeslí a odstupňovat je podle ekonomické a sociální situace konkrétních rodin.
Kvůli škrtům v regionálním školství ve výši 4,5 miliardy, které navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), odejde ze školství 17 tisíc lidí. Bez práce se do roku 2014 ocitnou učitelé, ale i nepedagogičtí pracovníci, sdělil ve čtvrtek agentuře Mediafax šéf školských odborů František Dobšík.
Platy nepedagogických pracovníků se v příštím roce nesníží, ministr navíc splní slib, že dá na platy pedagogů o čtyři miliardy korun více. V pátek to po jednání s odbory uvedl ministr školství Josef Dobeš (VV), který chce ušetřit dalších 100 milionů korun na byrokracii.
Po školném na veřejných vysokých školách z koaliční smlouvy jako by se v posledních měsících slehla zem. Studenti ale nakonec platbám s velkou pravděpodobností neuniknou, píše v pondělním vydání deník Právo.
Pokud ministr školství Josef Dobeš (VV) splní to, co slibuje, ve školách možná nebude mít kdo vařit, uklízet a večer zamykat. Nepedagogičtí pracovníci mají přijít o pět procent z platů, přičemž už v lednu se jim snížily o desetinu, informuje v sobotním vydání deník MF DNES.
Česká ekonomika pociťuje stále větší nedostatek učňů a technicky vzdělaných pracovníků a vzhledem k demografickému poklesu bude tento negativní trend zřejmě i nadále pokračovat. V sobotu na to upozornila Hospodářská komora ČR, která se odvolává na vlastní průzkumy mezi českými podniky.
25. listopadu 2024 17:01
25. listopadu 2024 16:52
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
