Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Místo mejdanů práce a šetření. Vysokoškoláka vyjde semestr téměř na 100 tisíc

Místo mejdanů práce a šetření. Vysokoškoláka vyjde semestr téměř na 100 tisíc

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V Česku je sice vysokoškolské studium "bezplatné", ovšem sladký studentský život je dávnou minulostí. Mladí lidé totiž kromě pilného studia musí většinou pracovat, aby byli schopní se na vysoké škole udržet.

Na kolik vyjde měsíc studia na VŠ, je velmi rozdílné. Záleží nejen na tom, zda bydlíte ve městě, kde budete studovat, nebo jste takzvaně přespolní a musíte si platit kolej, popřípadě podnájem. Dalším rozhodujícím faktorem je to, jakou školu budete studovat.

Studenti humanitních, přírodovědných oborů nebo výpočetní techniky mohou při studiu buď pracovat, nebo různě brigádničit. Nejhůř jsou na tom ovšem medici, ti mají tolik učení, že o pravidelných brigádách uvažovat nemohou.

Nejvyšší položky v měsíčních výdajích činí výdaje za bydlení a jídlo. V tomto případě jsou na tom nejlépe místní, tedy studenti, kteří bydlí u rodičů a tam se také stravují. Ostatní musejí platit za kolej či podnájem.

Pokud nejste příliš nároční a nebude vám vadit společná toaleta, koupelna a v miniaturním pokoji další spolubydlící, za takové ubytování se zaplatí něco přes dva tisíce korun. Za větší soukromí, sociální zařízení v pokoji, internetovou přípojku nebo televizi si výrazně připlatíte.

Ceny kolejného se na jednotlivých školách a fakultách liší, informace jsou na webových stránkách jednotlivých škol.

V případě, že dáte přednost pronájmu bytu, počítejte s výdaji od pěti do deseti tisíc korun měsíčně. Záleží na velikosti bytu či městě, kde budete bydlet. Studenti si většinou pronajímají větší byty, pokoje si rozeberou a na celkovou sumu se skládají. V tomto případě to může vycházet od 2500 do 5000 tisíc korun.

Výdaje za jídlo na měsíc vycházejí na zhruba pět tisíc korun.

Finančně náročný je každý začátek nového semestru, kdy si studenti musejí nakoupit skripta, knihy a další pomůcky. Opět nejhůře jsou na tom medici, kteří jich potřebují nejvíce a knihy patří mezi nejdražší.

K běžným nákladům se musí připočítat rovněž platby za mobilní telefon, jízdné nejen po městě, ale také k rodičům, výdaje na oblečení, lékaře a léky.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.