Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Učitelům sebereme 560 korun měsíčně, říká náměstek ze školství

Učitelům sebereme 560 korun měsíčně, říká náměstek ze školství

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Kvůli zavázání téměř dvou miliard korun v prostředcích pro regionální školství učitelé přijdou v průměru o 560 korun měsíčně, nepedagogičtí pracovníci zhruba o 310 korun. V pondělí to uvedl 1. náměstek ministra školství Ladislav Němec, který po odchodu Josefa Dobeše (VV) převzal vedení rezortu.

Před dopadem škrtů varoval ještě v ministerské funkci právě Dobeš, a když ho ostatní ministři na vládě přehlasovali, rezignoval. Ještě než funkci oficiálně opustil, muselo ministerstvo návrh vázání odeslat šéfovi státní kasy Miroslavu Kalouskovi (TOP 09). "To je něco, co bych nepodepsal. Takže to samozřejmě podepisoval pan 1. náměstek," uvedl v pátek Dobeš. "Vázání v tuto chvíli nebylo možné provést jinak než ho rozdělit na částku 600 milionů korun z financování vysokých škol (investiční činnost) a 1,9 miliardy korun z regionálního školství na vázání mzdových prostředků," zmínil Němec a dodal: "Toto vázání v konečném důsledku způsobí, že průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků se sníží přibližně o částku 560 korun a nepedagogických pracovníků o 310 korun." Němec svůj krok hájí tím, že jakkoli s ním nesouhlasí, neměl na výběr. "Rozhodně nechci být ten, kdo se podepíše pod snížení platů ve školství. Čekám pouze do nástupu nového ministra," dodal nynější šéf rezortu školství. Kvůli co nejmírnějšímu dopadu na snížení platů pedagogů a nepedagogů se chce ještě sejít s rozpočtáři krajských úřadů a projednat s nimi všechny možnosti. Podle koaliční smlouvy měla vláda letos do regionálního školství přidat čtyři miliardy korun. Ministr Dobeš sice zůstal s výší rozpočtu celého rezortu meziročně na svém, učitelům ale peníze navíc našel. Po březnovém rozhodnutí kabinetu Petra Nečase (ODS) o zavázání 2,5 miliardy korun v rozpočtové kapitole ministerstva školství ovšem prohlásil, že jinde než na pedagozích nebo vysokých školách peníze prostředky ušetřit nejdou. "Plošné škrtání platů je nejhorší možná varianta," uvedl 1. místopředseda Ekonomické rady Asociace krajů ČR Jan Mládek (ČSSD). "Co je dlouhodobější řešení, to je restrukturalizace školství. Demografický vývoj je známý a je známé, kolik bude možné očekávat v tom kterém typu škol dětí," připojil Mládek s tím, že nižší ohodnocení pedagogů může omezit domácí poptávku. Ta podle 1. místopředsedy ekonomické rady, který je zároveň stínovým ministrem financí, generuje až 70 procent HDP. "Je potřebné, abychom jako společnost dali všem žákům a studentům ve všech regionech získat kvalitní vzdělání," navázal předseda ekonomické rady Jan Švejnar. "Dal bych důraz na kvalitu, středně nebo dlouhodobě se právě tam musíme zorientovat," prohlásil ekonom. "Bylo by nešťastné, kdyby došlo k plošnému škrtnutí platů učitelům, protože to jsou pilíře úspěchu v této oblasti. Pokud nebudeme schopni získávat kvalitní učitele, aby kvalitu výuky udrželi a zvýšili dál, tak nebudeme schopni zrealizovat tento hlavní cíl," dodal Švejnar. Vylepšení finanční situace na rezortu školství si jako podmínku stanovila strana Věci veřejné, která má podle dohody koaličních stran rezort znovu obsadit. Vedení strany bude v úterý rozhodovat o tom, jestli kabinet raději neopustí. Jméno oficiálního kandidáta na nového ministra VV zatím nevybraly. Neoficiálně ale představitelé stany zmiňují jako možné adepty místopředsedkyni sněmovny Kateřinu Klasnovou, místopředsedkyni strany Dagmar Navrátilovou nebo poslance Milana Šťovíčka.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

10. března 2026 10:54

Inflace je nejnižší od roku 2016. Drahá ropa kvůli Íránu však může vše změnit

Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.