Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Unikátní srovnání: Výdaje na školáka před revolucí a dnes. Opravdu bylo levně?

Unikátní srovnání: Výdaje na školáka před revolucí a dnes. Opravdu bylo levně?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Rozpočty rodin školáků jsou v těchto dnech napnuté. Většina rodičů totiž svým dětem kupuje školní pomůcky, potřeby nebo třeba i učebnice. V součtu se tak jedná až o tisíce korun. Podívejte se na srovnání cen školních potřeb a pomůcek před Sametovou revolucí a nyní.

Mnoho lidí zoufá, že za "komunistů" jsme se měli lépe, protože prý vše bylo levnější. Ale opravdu? Už několik srovnání ukázalo, že při přepočtu na současné příjmy, je to u většiny položek právě opačně. A jak si ve srovnání stojí školní pomůcky a potřeby?

Pokud přepočteme předrevoluční ceny na současné příjmy, tak jsou překvapivě prakticky stále stejné. Například aktovka v roce 1989 rodiče vyšla na 150 Kčs. Dnes stojí 1200 korun. Ale pokud přepočteme její cenu vzhledem k současným průměrným příjmům, tak nám vyjde, že nyní by aktovka z roku 1989 stála 1139 korun, tedy víceméně stejně. Dnes by si ovšem tašku, kterou rodiče nových školáků nosili, do školy nikdo nevzal.

A podobně tomu je i u dalších položek, vybavený penál stál v roce 30 Kčs (v přepočtu 228 Kč), nyní stojí okolo 250 korun. Plnicí pero stálo před revolucí 7 Kčs (v přepočtu 53 Kč), nyní stojí mezi 40 až 50 korunami. Velký sešit byl dokonce dražší, stál 3 Kčs (v přepočtu 23 Kč), dnes se dá sehnat do dvacky.

Podobně tomu je i například u obědů ve školní jídelně. Předrevoluční cena 4 Kčs sice vypadá pěkně, v přepočtu bychom ale dnes platili 29 Kč a skutečná průměrná cena školního obědu je nyní 24 Kč. Na stejné výši zůstávají i příspěvky SRPŠ. V roce 1989 rodiče museli zaplatit 100 Kčs (dnes by to bylo 759 Kč), nyní platí okolo 800 Kč.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.