Ukrajinci odvádějí miliardy do rozpočtu. České firmy se obávají jejich odchodu

Firmy se obávají nedostatku pracovníků
Podle údajů Eurostatu mělo k 31. srpnu 2026 v Česku dočasnou ochranu 398 360 lidí, kteří uprchli z Ukrajiny. Zpráva Evropské komise o České republice z června 2026 uvádí, že zaměstnáno je přibližně 66 procent držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Polovina z nich přitom uvedla, že jejich práce neodpovídá jejich kvalifikaci.

Průzkum Hofmann Personal Monitor 2026 ukazuje, že zahraniční pracovníky zaměstnává 85 procent dotázaných podniků. Mezi firmami s více než tisícovkou zaměstnanců jde téměř o samozřejmost. Ukrajince zaměstnává 71 procent firem, které využívají zahraniční pracovníky. Jako alternativu k ukrajinským zaměstnancům zmiňují zaměstnavatelé nejčastěji nábor pracovníků z Filipín.

Případný odchod významné části Ukrajinců by podle personální společnosti mohl zkomplikovat výrobu, logistiku i další provozy. Firmy by totiž musely hledat náhradu na trhu, na kterém už nyní chybějí lidé.

„Debata o budoucnosti Ukrajinců v Česku je také otázkou pro firmy na českém trhu a jejich schopnosti zajistit výrobu, logistiku i další provozy. Pokud by po skončení války odešla významná část ukrajinských pracovníků, firmy by musely hledat náhradu na trhu, kde už dnes lidé chybějí. Zatím přitom vidíme, že na takový scénář se aktivně připravuje jen 12 % zaměstnavatelů,“ říká Gabriela Hrbáčková, generální ředitelka společnosti Hofmann Personal.

Ukrajinci přispívají do rozpočtu miliardami
Přínos ukrajinských pracovníků se neomezuje pouze na obsazování volných pracovních míst. Lidé z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, odvádějí sociální a zdravotní pojištění i daň z příjmů. Do veřejných rozpočtů přispívají také prostřednictvím spotřeby, a tedy DPH a spotřebních daní.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí dosáhly příjmy veřejných rozpočtů související s držiteli dočasné ochrany za první tři čtvrtletí roku 2025 přibližně 23,2 miliardy korun. Související výdaje činily 11,5 miliardy korun. Výsledkem bylo kladné saldo ve výši přibližně 11,7 miliardy korun.

Česko nabízí dlouhodobější pobyt, podmínky ale splní jen část zájemců
Jednou z možností, jak si mohou ukrajinští pracovníci v Česku zajistit stabilnější budoucnost, je zvláštní dlouhodobý pobyt (ZDP). Česká republika jej umožňuje získat na pět let a jeho držitelé mají volný přístup na český pracovní trh. Určen je především ekonomicky soběstačným lidem, kteří splní stanovené podmínky týkající se délky pobytu, příjmů, bydlení, zdravotního pojištění a dalších oblastí.

V roce 2025 projevilo o tento typ pobytu zájem přibližně 81,9 tisíce lidí. Povolení nakonec získalo 14 637 žadatelů, zatímco ostatní nesplnili kritérium ekonomické soběstačnosti. V roce 2026 projevilo zájem přibližně 56,5 tisíce osob, u nichž probíhá ověřování podmínek.

Podle Gabriely Hrbáčkové bude pro český pracovní trh důležité, zda lidé, kteří zde již pracují, mají rodiny a budují si sociální vazby, dostanou reálně dosažitelnou možnost zůstat v zemi legálně.

„Pokud budou podmínky pro získání jakéhokoli dlouhodobého statutu příliš náročné, může se velká část pracovníků rozhodnout odejít do jiné evropské země nebo, což je ta horší varianta, skončí v nelegální trhu práce,“ upozorňuje Hrbáčková.

Další cestou by mohl být přechod na zaměstnaneckou kartu prostřednictvím vládních programů ekonomické migrace, například programu Kvalifikovaný zaměstnanec. Dosud je tato možnost otevřena pouze Ukrajincům, kteří mají dočasnou ochranu v jiném členském státě Evropské unie, případně pobývají v Česku na základě víza strpění.

Vláda plánuje umožnit přechod na zaměstnanecké karty také ukrajinským občanům s dočasnou ochranou udělenou v Česku. Navrhovaná účinnost změny je od 1. ledna 2027. Konečné znění a datum účinnosti bude možné ověřit po vyhlášení příslušného nařízení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Do té doby platí stávající podmínky programu.

Firmy mohou více využívat také starší pracovníky
Vedle zahraničních zaměstnanců mohou podniky hledat další pracovní sílu také mezi lidmi ve věku 55 let a více. Podle průzkumu by 55 procent zaměstnanců chtělo pracovat i v důchodu, nejčastěji na zkrácený nebo flexibilní úvazek.

Pro starší pracovníky přitom práce neznamená pouze možnost přivýdělku. Pro 39 procent z nich představuje způsob, jak zůstat aktivní a zachovat si pravidelný režim, 37 procent chce zůstat mentálně fit a 36 procent oceňuje možnost být mezi lidmi.

„Když mluvíme o zaměstnávání lidí 55+, neměli bychom se dívat jen na to, zda si chtějí přivydělat k důchodu. Pro 39 % z nich je práce také způsobem, jak zůstat aktivní a zachovat si pravidelný režim, 37 % chce zůstat mentálně fit a 36 % oceňuje možnost být mezi lidmi. Jejich zkušenosti a spolehlivost můžeme lépe využít, pokud jim nabídneme podmínky odpovídající jejich potřebám a životní situaci. Nemusí jít o plný úvazek, někdy může pomoci zkrácená pracovní doba, upravená náplň práce nebo větší flexibilita,“ říká Kateřina Zázvorková, regionální ředitelka společnosti Hofmann Personal.

Možnosti přizpůsobení pracovní doby se však liší podle profese. Zatímco administrativní pracovníci a manažeři mají flexibilní podmínky dostupnější, u manuálních profesí jsou omezené. Individuální úpravy směn nebo pracovní doby umožňuje manuálním pracovníkům pouze 21 procent firem a flexibilní začátek a konec pracovní doby nabízí 12 procent podniků.

„Hlavní překážkou je podle personalistů charakter provozu, který vyžaduje přítomnost pracovníků na konkrétním místě a v konkrétní čas. Prostor ke změně ale existuje například v plánování směn, úpravách pracovní náplně podle možností zaměstnance nebo v nabídce zkrácených úvazků,“ doplňuje Zázvorková.

Zaměstnanci mění práci hlavně kvůli penězům
Průzkum se zaměřil také na ochotu zaměstnanců změnit zaměstnavatele. Přestože o změně uvažuje více než čtvrtina pracovníků, reálně ji plánuje pouze 15 procent respondentů.

Nejčastějším důvodem ke změně zaměstnání by byly lepší finanční podmínky. Vyšší mzdu, odměny nebo jiné finanční zlepšení uvedlo jako hlavní motivaci 67 procent respondentů. Významnou roli hrají také flexibilita a celkové pracovní podmínky.

Výsledky průzkumu tak ukazují, že české firmy budou muset při řešení nedostatku pracovníků kombinovat více přístupů. Vedle náboru ze zahraničí může hrát roli také dlouhodobé udržení současných zaměstnanců, větší zapojení starších lidí a nabídka pracovních podmínek, které odpovídají jejich potřebám.

Témata:  lidé,  práce,  zaměstnanci,  zaměstnavatelé,  Ukrajina