Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vysokoškoláci platit budete. Ministerstvo chystá v tichosti zavedení školného

Vysokoškoláci platit budete. Ministerstvo chystá v tichosti zavedení školného

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Po školném na veřejných vysokých školách z koaliční smlouvy jako by se v posledních měsících slehla zem. Studenti ale nakonec platbám s velkou pravděpodobností neuniknou, píše v pondělním vydání deník Právo.

Ministerstvo školství, konkrétně náměstek ministra a bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm, už tiše chystá pro vysokoškoláky zavedení školného s možností postupných splátek či případného odkladu úhrady. Koalice totiž plánuje tzv. odložené školné, což znamená, že banky by vysokým školám za pomoci státní záruky zaplatily za studenty už v průběhu studia. Ti by ale začali splácet až v zaměstnání, poté, co dosáhnou průměrného platu v zemi. Za studii, která má narýsovat, jak to provést, je ministerstvo ochotno zaplatit přes tři milióny korun. Vyplývá to z materiálu, který Právo získalo. A co si ministerstvo od studie vlastně slibuje? Ministerská logika vypadá zhruba následovně − na vysokou nemá šanci se dostat každý, kdo na to má v hlavě, a tak zavedeme školné, a kdo na to nebude mít v kapse, tomu dáme půjčky a stipendia, popisuje Právo. Pomoc si ministerstvo představuje tak, že splatnost půjček na školné půjde dokonce i odložit. V dokumentu zároveň ale zdůrazňuje, že nový model musí hlavně co nejméně zatížit veřejné rozpočty. A jak bude chystané školné vysoké? Podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) se počítá s částkou až 10 tisíc korun za semestr. Ročně by tedy studium vyšlo až na 20 tisíc. Systém by se měl spustit od roku 2013. Vysoké školy by dostaly peníze hned, ale studentům by vznikl závazek splácet v budoucnu, informuje Právo.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.