Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vysokoškoláci platit budete. Ministerstvo chystá v tichosti zavedení školného

Vysokoškoláci platit budete. Ministerstvo chystá v tichosti zavedení školného

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Po školném na veřejných vysokých školách z koaliční smlouvy jako by se v posledních měsících slehla zem. Studenti ale nakonec platbám s velkou pravděpodobností neuniknou, píše v pondělním vydání deník Právo.

Ministerstvo školství, konkrétně náměstek ministra a bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm, už tiše chystá pro vysokoškoláky zavedení školného s možností postupných splátek či případného odkladu úhrady. Koalice totiž plánuje tzv. odložené školné, což znamená, že banky by vysokým školám za pomoci státní záruky zaplatily za studenty už v průběhu studia. Ti by ale začali splácet až v zaměstnání, poté, co dosáhnou průměrného platu v zemi. Za studii, která má narýsovat, jak to provést, je ministerstvo ochotno zaplatit přes tři milióny korun. Vyplývá to z materiálu, který Právo získalo. A co si ministerstvo od studie vlastně slibuje? Ministerská logika vypadá zhruba následovně − na vysokou nemá šanci se dostat každý, kdo na to má v hlavě, a tak zavedeme školné, a kdo na to nebude mít v kapse, tomu dáme půjčky a stipendia, popisuje Právo. Pomoc si ministerstvo představuje tak, že splatnost půjček na školné půjde dokonce i odložit. V dokumentu zároveň ale zdůrazňuje, že nový model musí hlavně co nejméně zatížit veřejné rozpočty. A jak bude chystané školné vysoké? Podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) se počítá s částkou až 10 tisíc korun za semestr. Ročně by tedy studium vyšlo až na 20 tisíc. Systém by se měl spustit od roku 2013. Vysoké školy by dostaly peníze hned, ale studentům by vznikl závazek splácet v budoucnu, informuje Právo.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.