Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Meziměsíčně se tržby zvýšily pouze o 0,1 procenta. Česká spotřeba tak zůstává poměrně odolná, její další zrychlování se však nekoná. Zářijový výsledek ukazuje, že domácnosti sice stále disponují dostatečnou kupní silou, ale při jejím využívání začínají být opatrnější.
Nejvýrazněji rostly tržby za nepotravinářské zboží, meziročně o 7,3 procenta. Potravinářské obchody zaznamenaly růst o 2,7 procenta, zatímco tržby za pohonné hmoty se propadly o 4,5 procenta. Výrazně se dařilo internetovým a zásilkovým obchodům, jejichž tržby vzrostly o 14,5 procenta. Naproti tomu prodej a opravy motorových vozidel vykázaly meziroční pokles o 1,6 procenta.
Zářijová čísla potvrzují pokračující proměnu spotřebitelského chování. Češi stále více nakupují na internetu, vyhledávají cenová zvýhodnění a porovnávají nabídky jednotlivých prodejců. Poměrně silný růst nepotravinářského segmentu současně naznačuje, že domácnosti dosud nejsou nuceny omezovat veškeré zbytné výdaje.
Klíčovou podporou maloobchodu zůstává růst reálných mezd. Ten umožňuje domácnostem postupně obnovovat kupní sílu, kterou jim výrazně ztenčila inflační vlna předchozích let. Vedle toho mají české domácnosti stále značné úspory. Míra jejich úspor pohybuje poblíž dvaceti procent, tedy téměř na dvojnásobku předpandemického průměru.
Čtěte také
Právě relativně silná spotřeba ovšem představuje také jeden z důvodů, proč Česká národní banka může na svém dnešním zasedání přistoupit ke zvýšení základní úrokové sazby ze 3,75 na čtyři procenta. Maloobchodní tržby totiž vypovídají o přetrvávající domácí poptávce, která podnikům usnadňuje přenášení zvýšených nákladů do konečných cen.
Přestože celková meziroční inflace v říjnu podle předběžných údajů zpomalila na 2,4 procenta, její jádrová složka zůstává zvýšená. V září dosahovala 3,1 procenta.
ČNB proto nemůže hledět pouze na relativně příznivý údaj o celkové inflaci. Musí zohlednit také přetrvávající tlak na růst cen domácích služeb, vývoj mezd a nově rovněž riziko dražších energií a potravin.
Pravděpodobné dnešní zvýšení úrokových sazeb ČNB by mělo domácnosti motivovat k vyšším úsporám a částečně tlumit spotřebu financovanou úvěry. Současně může podpořit kurz koruny, a tím omezit dovozní inflační tlaky. Proti tomu ovšem působí riziko, že dražší hypotéky a další půjčky oslabí nejen spotřebu, ale také investice a celkový hospodářský růst.
Právě zářijové zklamání maloobchodu je proto pro ČNB určitým varováním. Ukazuje, že spotřebitelská poptávka není neomezeně silná. Zatímco meziroční růst překračující čtyři procenta působí příznivě, téměř nulové meziměsíční zvýšení tržeb naznačuje, že prostor k dalšímu výraznému růstu spotřeby se zužuje.
V příštích měsících navíc bude kupní síla českých domácností čelit novým překážkám. Vyšší ceny energií, pohonných hmot a postupně také potravin mohou ukrajovat z prostředků, které by jinak lidé utratili za oblečení, elektroniku, vybavení domácnosti či volnočasové aktivity. Pokud se k tomu přidají vyšší úroky a pomalejší růst reálných mezd, může dosavadní oživení maloobchodu znatelně ztratit na dynamice.
ČNB se tak ocitá před nelehkým rozhodnutím. Musí zabránit opětovnému rozhoření inflace, aniž by přehnaným měnovým utažením zbytečně podvázala domácí poptávku. Zářijová čísla k maloobchodu představují argument pro obezřetnost, nikoli však důkaz, že zpřísnění měnové politiky již není zapotřebí. Rozhodující bude, zda v dalších měsících převáží inflační tlak dražších energií a služeb, nebo protiinflační účinek slábnoucí spotřeby.
Témata: maloobchod, Česká národní banka (ČNB)
Související
5. června 2024 9:33
8. listopadu 2023 10:20
6. října 2023 9:55
4. srpna 2023 12:19
8. října 2021 10:27