Finanční správa v těchto dnech rozesílá informace k dani z nemovitých věcí. Zatímco dříve byla standardem složenka, je tato forma nyní na ústupu. Kde hledat údaje pro zaplacení a jaký je nejzazší termín pro jejich obdržení?
Dnes končí lhůta pro elektronické podání přiznání k dani z příjmu za rok 2022. Lidé a firmy mohou svou povinnost splnit do půlnoci prostřednictvím datové schránky nebo portálu Moje daně. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, má čas na podání do 3. července. Termín pro podání přiznání v papírové podobě uplynul před měsícem.
Podnikatelé a další poplatníci, kteří podávají daňové přiznání elektronickou cestou, mají posledních několik dní na jeho vyplnění a odeslání. Termín pro jeho podání totiž vyprší 2. května. Pokud však lidé tento termín nestihnou, mají stále možnost vyhnout se pokutě za jeho pozdní podání. Pokud totiž přiznání podají přes poradce (daňového poradce či advokáta), mají čas až do 3. července. Jakou cestou mohou podnikatelé daňové přiznání podat a jak se vyhnout zmíněným sankcím, popisuje Jakub Klíma, daňový poradce ze společnosti BDO.
Komentář Lukáše Kovandy: Odbory se utrhly ze řetězu. Žádají navýšení minimální mzdy letos v červenci a pak v lednu dohromady o 2200 korun. Dohromady o takřka 13 %. Jednalo by se o nejvýraznější procentuální navýšení minimální mzdy od let 1999 a 2000, kdy ji masivně navyšovala tehdejší vláda Miloše Zemana.
Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.
Blíží se konec prvního čtvrtletí, což je doba, tradičně spojená s odevzdáním daňových přiznání. Podle způsobu a formy podání se liší i lhůty pro odevzdání. Je třeba být opatrný při uplatňování odpočitatelných položek a zapomenout by poplatníci neměli ani na novinky v daňových předpisech.
Pro podání daňového přiznání v papírové podobě zbývá poslední týden. Finanční úřady proto ode dneška prodlužují úřední hodiny. Finanční správa také upozorňuje na možnost podání přiznání elektronicky, v takovém případě je termín o měsíc delší. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce, má čas do července.
Na počátku dubna 2023 vyprší lhůta pro odevzdání přiznání daně z příjmů u fyzických osob. Pro poplatníky podávající přiznání elektronicky platí termín do začátku května a pro poplatníky využívající daňových poradců do začátku července 2023. Advokáti a daňoví poradci z kanceláře Rödl & Partner vidí největší nedostatky podávaných přiznání v nesprávném uplatnění slev na dani. Zmiňují i nové daňové segmenty, jako jsou takzvaní digitální nomádi nebo influenceři, a upozorňují, že daňové kontroly budou vzhledem k digitalizaci cílenější.
Česká daň z nemovitosti je v mezinárodním srovnání nízká, shodují se analytici oslovení ČTK. Podle nich by se ale změny daní měly řešit komplexně. Pozastavují se i nad způsobem představení návrhu na úpravu daně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) uvedl, že by zvýšení daně z nemovitosti mohlo být jedním z opatření ke snížení strukturálního schodku státního rozpočtu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura o víkendu prohlásil, že chce zrušit další daňovou úlevu. Jedná se o zrušení daňového zvýhodnění odborových příspěvků. Vláda se přitom už dříve nechala slyšet, že uvažuje o škrtu některých slev vztahujících se k dani z příjmu. Podle ministra financí jsou všechny daňové slevy, které by chtěl zrušit, „ze své podstaty nesystémové a komplikují či zatěžují daňový systém“.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Komentář Lukáše Kovandy: Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou dnes zveřejnila ČTK. Nabízí se tak otázka, proč i přes tento růst Česko stále nedohání Německo, resp. jeho ekonomickou výkonnost. Před třiceti lety to byla klíčová úvaha doby: za jak dlouho Němce doženeme?
Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než 100 miliard korun. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 30 až 40 miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny. ČTK to dnes sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
V letošním roce dochází ke změnám u několika daní, dávek, či náhrad. Vedle růstu minimální mzdy se zvyšují i důchody, dochází také k úpravě u nemocenské. Novinky nalezneme rovněž u cestovních náhrad nebo lékařských prohlídek. Nově se v souvislosti se starobním důchodem setkáváme s institutem takzvaného výchovného a změn doznala i legislativní úprava otcovské dovolené.
Komentář Lukáše Kovandy: Chystané změny daně z přidané hodnoty budou nejspíše maskovaným zvýšením daně. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, zřejmě bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.
Komentář Lukáše Kovandy: Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají pozítří, v úterý 10. ledna poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“.
Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17.300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17.300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32.400 na 34.600 korun. Nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.
Firmy s tržbami do dvou milionů korun, které od nového roku už nebudou podléhat odvodům daně z přidané hodnoty (DPH), mají čas do čtvrtka na podání mimořádné žádosti o zrušení registrace. Zároveň tím získávají možnost vstoupit od 1. ledna do režimu paušální daně. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Pokud firmy o zrušení registrace k DPH nyní nepožádají, mohou tak učinit až ve standardním termínu s účinností od února.
Platy vojáků z povolání na tarifech by měly od ledna vzrůst o deset procent. Počítá s tím nařízení, které poslalo do připomínkového řízení ministerstvo obrany. Už dříve oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že vzrostou o deset procent také platy hasičů a policistů na tarifech.
Komentář Lukáše Kovandy: Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
Komentář Lukáše Kovandy: I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Výrazné zdražování energií a vysoká inflace nutí hodně lidí hledat si přivýdělek, zejména na některou z pracovních dohod. Jak se zdaňují příjmy z pracovních dohod? Jak se zvyšuje limit pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2023?
Komentář Lukáše Kovandy: Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes definitivně potvrdil, že vláda hodlá porušit svůj klíčový slib, totiž slib nezvyšovat daně. Žádná diskuse o zvedání daní není podle něj v tuto chvíli tabu.
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
27. dubna 2026 13:08
24. dubna 2026 12:49
24. dubna 2026 12:06
23. dubna 2026 12:19
23. dubna 2026 11:32
S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?
Zdroj: Marie Dvořáková
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
