Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrná mzda se zvýšila na 43.412 Kč

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o devět procent na 37.463 korun. U mužů činil 40.232 korun, u žen 34.554 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18.666 korunami a 70.514 korunami měsíčně.

Nominálně se mzda v meziročním srovnání zvýšila v každém kvartálu loňského roku. V prvním čtvrtletí to bylo o 7,3 procenta, ve druhém o 4,4 procenta a ve třetím o 6,2 procenta. Reálně ale v každém čtvrtletí loňského roku klesla. Bylo to postupně o 3,5 procenta v prvním čtvrtletí, 9,8 procenta ve druhém a 9,7 procenta ve třetím.

Nejvíce v posledním čtvrtletí loňského roku rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Bylo to o téměř 15 procent. Naopak o 0,3 procenta klesly mzdy ve vzdělávání. "Ve zdravotní a sociální péči byl nárůst pouze 4,5 procenta," uvedli statistici.

Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda 40.353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 15,1 procenta, reálně se proto mzda snížila o 7,5 procenta.

Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2022

Období Nominálním mzda v Kč Meziroční změna v procentech Vývoj v procentech po započtení inflace 1. čtvrtletí 37.979 +7,3 -3,5 2. čtvrtletí 40.093 +4,4 -9,8 3. čtvrtletí 39.880 +6,2 -9,7 4. čtvrtletí 43.412 +7,9 -6,7

Zdroj: ČSÚ

Témata:  průměrná mzda finance

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy