Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jakých chyb se Češi dopouštějí ve svých daňových přiznáních?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Na počátku dubna 2023 vyprší lhůta pro odevzdání přiznání daně z příjmů u fyzických osob. Pro poplatníky podávající přiznání elektronicky platí termín do začátku května a pro poplatníky využívající daňových poradců do začátku července 2023. Advokáti a daňoví poradci z kanceláře Rödl & Partner vidí největší nedostatky podávaných přiznání v nesprávném uplatnění slev na dani. Zmiňují i nové daňové segmenty, jako jsou takzvaní digitální nomádi nebo influenceři, a upozorňují, že daňové kontroly budou vzhledem k digitalizaci cílenější.

„Mezi nejčastější nedostatky, s nimiž se v přiznáních setkáváme, patří chybně uplatněné slevy na dani, zejména sleva na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované děti. Řada poplatníků nárok uplatňuje, ačkoli nesplňuje podmínky, které jsou upraveny zákonem. Fyzické osoby také často zapomínají na povinnost ohlásit finančnímu úřadu osvobozené příjmy nad částku 5 miliónů Kč, přičemž s nesplněním této povinnosti jsou spojeny vysoké pokuty,“ uvádí Martin Zeman, daňový poradce kanceláře Rödl & Partner, která získala v letech 2012–2022 jedenáctkrát v řadě ocenění Právnická firma roku v oboru daňového práva. „V naprosté většině případů nejde o úmysl, nýbrž o chyby z neznalosti či nedbalosti, které lze napravit v opravném nebo dodatečném daňovém přiznání,“ dodává Zeman.Advokáti a daňoví poradci z Rödl & Partner upozorňují rovněž na některé nové trendy, které se v souvislosti s rozvojem moderních technologií ve zdanění fyzických osob objevují, Zvlášť zmiňují zdanění tzv. digitálních nomádů, kteří mnohdy chybují ve vztahu k zahraničním úřadům.„Digitální nomádi pracují během roku z různých zemí pro klienty v různých státech,“ vysvětluje Miroslav Kocman, který se v Rödl & Partner věnuje daním, důchodům a zaměstnávání v zahraničí. „Při kratších pobytech v zahraničí platí daně standardně v České republice. Problém nastává tehdy, pracují-li za hranicemi déle než půl roku. V takovém případě se musí zaregistrovat na místním finančním úřadu a platit daně v cizině. Jak podobných zaměstnanců či freelancerů, tedy podnikatelů na volné noze, přibývá, roste i pozornost, kterou jim věnují místní finanční úřady a správci daní.“Poměrně novou problematikou v poptávce po službách daňových poradců je také zdanění tzv. influencerů spolupracujících na sociálních sítích s firmami, kterém jim za to poskytují finanční či nefinanční plnění. „Osoby, které tak podnikají, na tyto příjmy, mezi něž patří z daňového hlediska i věcné dary, v přiznáních často zapomínají a riskují tak postih,“ doplňuje Martina Šotníková, daňová poradkyně Rödl & Partner. S rostoucími počty influencerů a objemem prostředků, kterými jsou odměňováni, lze podle ní předpokládat, že se na influencery bude více zaměřovat i finanční správa.S postupující digitalizací státní správy a daňového systému, zdůrazňují nakonec odborníci z kanceláře Rödl & Partner, je obecně třeba počítat s tím, že daňové kontroly, dříve prováděné především namátkově, budou mnohem cílenější a důslednější než v minulosti.

Témata:  daňové přiznání finance

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Průměrná mzda míří k 52 tisícům. Většina zaměstnanců ji nikdy neuvidí

Meziroční růst průměrné reálné hrubé mzdy letos v třetím čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 4,6 procenta, zatímco ve skutečnosti vzestup činí 4,5 procenta. Průměrná mzda letos od července do září dosahovala hodnoty 48 295 korun.