Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jakých chyb se Češi dopouštějí ve svých daňových přiznáních?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Na počátku dubna 2023 vyprší lhůta pro odevzdání přiznání daně z příjmů u fyzických osob. Pro poplatníky podávající přiznání elektronicky platí termín do začátku května a pro poplatníky využívající daňových poradců do začátku července 2023. Advokáti a daňoví poradci z kanceláře Rödl & Partner vidí největší nedostatky podávaných přiznání v nesprávném uplatnění slev na dani. Zmiňují i nové daňové segmenty, jako jsou takzvaní digitální nomádi nebo influenceři, a upozorňují, že daňové kontroly budou vzhledem k digitalizaci cílenější.

„Mezi nejčastější nedostatky, s nimiž se v přiznáních setkáváme, patří chybně uplatněné slevy na dani, zejména sleva na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované děti. Řada poplatníků nárok uplatňuje, ačkoli nesplňuje podmínky, které jsou upraveny zákonem. Fyzické osoby také často zapomínají na povinnost ohlásit finančnímu úřadu osvobozené příjmy nad částku 5 miliónů Kč, přičemž s nesplněním této povinnosti jsou spojeny vysoké pokuty,“ uvádí Martin Zeman, daňový poradce kanceláře Rödl & Partner, která získala v letech 2012–2022 jedenáctkrát v řadě ocenění Právnická firma roku v oboru daňového práva. „V naprosté většině případů nejde o úmysl, nýbrž o chyby z neznalosti či nedbalosti, které lze napravit v opravném nebo dodatečném daňovém přiznání,“ dodává Zeman.Advokáti a daňoví poradci z Rödl & Partner upozorňují rovněž na některé nové trendy, které se v souvislosti s rozvojem moderních technologií ve zdanění fyzických osob objevují, Zvlášť zmiňují zdanění tzv. digitálních nomádů, kteří mnohdy chybují ve vztahu k zahraničním úřadům.„Digitální nomádi pracují během roku z různých zemí pro klienty v různých státech,“ vysvětluje Miroslav Kocman, který se v Rödl & Partner věnuje daním, důchodům a zaměstnávání v zahraničí. „Při kratších pobytech v zahraničí platí daně standardně v České republice. Problém nastává tehdy, pracují-li za hranicemi déle než půl roku. V takovém případě se musí zaregistrovat na místním finančním úřadu a platit daně v cizině. Jak podobných zaměstnanců či freelancerů, tedy podnikatelů na volné noze, přibývá, roste i pozornost, kterou jim věnují místní finanční úřady a správci daní.“Poměrně novou problematikou v poptávce po službách daňových poradců je také zdanění tzv. influencerů spolupracujících na sociálních sítích s firmami, kterém jim za to poskytují finanční či nefinanční plnění. „Osoby, které tak podnikají, na tyto příjmy, mezi něž patří z daňového hlediska i věcné dary, v přiznáních často zapomínají a riskují tak postih,“ doplňuje Martina Šotníková, daňová poradkyně Rödl & Partner. S rostoucími počty influencerů a objemem prostředků, kterými jsou odměňováni, lze podle ní předpokládat, že se na influencery bude více zaměřovat i finanční správa.S postupující digitalizací státní správy a daňového systému, zdůrazňují nakonec odborníci z kanceláře Rödl & Partner, je obecně třeba počítat s tím, že daňové kontroly, dříve prováděné především namátkově, budou mnohem cílenější a důslednější než v minulosti.

Témata:  daňové přiznání finance

Související

Aktuálně se děje

24. dubna 2026 12:06

20. dubna 2026 12:46

JMHZ se stabilizoval, firmy odeslaly stovky tisíc podání

Systém Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) je po zhruba třech týdnech ostrého provozu technicky stabilní. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí zvládá obsluhovat jednotky tisíc uživatelů současně a pokračuje intenzivní komunikace se zaměstnavateli i dodavateli mzdových systémů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Skrytá pravda o českých mzdách. Stát si vezme víc, než vidíte

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.