Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chystané změny DPH zdraží vodu a léky a zvýší zisky obchodním řetězcům. Budou nejspíše maskovaným zvýšením daně občanům, v rozporu se sliby vládních stran

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Chystané změny daně z přidané hodnoty budou nejspíše maskovaným zvýšením daně. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, zřejmě bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.

Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.

Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou. Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší sazbu DPH, a to třinácti-, nebo dokonce čtrnáctiprocentní.

Právě na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent by ministerstvo financí rádo snížilo stávající druhou sníženou sazbu, patnáctiprocentní. V rámci jakési kompenzace za zrušení sazby nejnižší. Jenže zejména pří snížení pouze na úroveň čtrnácti procent lze předpokládat, že dopad do inkasa DPH bude z hlediska veřejné kasy pozitivní, „plusový“. Tedy že se jedná vlastně o navýšení daně z hlediska řadového občana.

Vedle státu by na daňové rošádě mohli vydělat také někteří obchodníci a prodejci. Při „kompenzačním“ snížení sazby DPH z patnácti na třináct nebo čtrnáct procent by jej totiž nepromítli zcela do odpovídajícího snížení cen pro koncové zákazníky, ale třeba jen zčásti nebo také vůbec. Zbytek by si nechali v kapse. Ale i kdyby promítli do koncové ceny celé snížení daně, zejména při nížení DPH o procentní bod, z patnácti na čtrnáct procent, by si zákazník ani moc ničeho nevšiml. Patnáctiprocentní sazbou jsou nyní daněny potraviny, nealkoholické nápoje, veřejná doprava, dětské autosedačky nebo zdravotnické pomůcky.

Jinými slovy, výsledkem daňové rošády nejspíše bude zdražení léků či vody pro řadové občany a zvýšení zisků obchodních řetězců. A zvýšení daňového inkasa z hlediska státu. Tedy růst daňového zatížení lidí. Což nekoresponduje s předvolebními sliby vládních stran a vlastně ani s dosavadními prohlášeními například premiéra, že daně se zvyšovat nebudou.     

Ale třeba vláda překvapí a nakonec v rámci byť i redukovaného počtu sazeb DPH „přeskupí“ položky tak velkoryse, že na tom řadový občan škodný nebude. 

Témata:  DPH daně

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy