Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Daň z nemovitosti v ČR je v mezinárodním srovnání nízká

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Česká daň z nemovitosti je v mezinárodním srovnání nízká, shodují se analytici oslovení ČTK. Podle nich by se ale změny daní měly řešit komplexně. Pozastavují se i nad způsobem představení návrhu na úpravu daně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) uvedl, že by zvýšení daně z nemovitosti mohlo být jedním z opatření ke snížení strukturálního schodku státního rozpočtu.

"Změna daně z nemovitosti by měla být zasazena do kontextu celého daňového systému. V rámci něj jde o daň, která je z mezinárodního kontextu výjimečně nízká, ale není to jediná anomálie. Další je například výjimka ze spotřební daně pro tiché víno. Příprava změn daní by měla být komplexní záležitostí. Přístup, že dnes si vezmeme jednu daň a zítra se podíváme na jinou, není ideální," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

"Vláda se evidentně rozhodla jít cestou nejmenšího odporu a hledá tedy dodatečné peníze tam, kde proti tomu nelze mnoho namítat. Daň z nemovitosti u nás v mezinárodním srovnání skutečně je spíše nízká a vzhledem k inflaci již ztratila velkou část své původní reálné hodnoty. Navýšení na dvojnásobek zároveň nebude pro většinu majitelů nemovitosti představovat neúnosnou zátěž," míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Marek zároveň kritizoval, že jedno z prvních oznámených konsolidačních opatření je na příjmové straně rozpočtu. "V rámci fiskální konsolidace se dalo očekávat, že přijdou na řadu i daně. Nicméně zaráží mě, že se nezačíná hledáním úspor na straně výdajů. Očekával bych, že se k daním vláda začne obracet, až po vyčerpání prostoru k úsporám ve výdajích," uvedl.

Hradil je kritický ke Stanjurovu návrhu, aby dodatečný příjem z daně z nemovitosti připadl státu. Zaráží ho i ministrova argumentace. "Za logičtější bych považoval, kdyby vyšší výnos této daně směřoval obcím, jelikož právě ty nesou náklady dodatečné výstavby ve svých katastrálních územích. Argumentace pana ministra o tom, že pokud má vláda nést politické náklady tohoto zvýšení - tedy pokles popularity - pak by měla inkasovat i výnosy, je poněkud zvláštní. Vytváří totiž dojem, že veřejný sektor nemá společný cíl, tedy poskytování rozumných veřejných služeb, ale spíše parciální zájem na vlastním znovuzvolení," uvedl.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vnímá jako zbytečnou komplikaci, že by se měly obce nově dělit se státem o výnos daně z nemovitosti. "Asi lepší variantou by bylo změnit rozpočtovým určením poměr, kterým si mezi sebe dělí výnosy stát a obce u jiné daně tak, aby stát dostal o šest miliard navíc. Zároveň by mohl obce motivovat, ať dorovnají snížení svých příjmů zvýšením daně z nemovitostí," řekl.

Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Daň je stoprocentním příjmem obcí a Stanjura už dříve uvedl, že pro státní rozpočet je její výnos záporný, protože její výběr stojí stát 1,2 miliardy korun. Stanjura HN řekl, že jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu je zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun. Hradil i Sobíšek považují očekávaný výnos za realistický odhad.

Stanjura v rozhovoru řekl, že zvýšení daně z nemovitosti je jedním ze 65 opatření, která vláda zvažuje kvůli snížení strukturálního schodku. Ministr neočekává, že by byla schválena všechna. Celkově ale chce deficit snížit o 70 miliard korun. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.

Témata:  daň z nemovitosti Peníze

Aktuálně se děje

13. června 2024 13:35

12. června 2024 11:13

11. června 2024 10:10

Inflace je nižší, než se čekalo, koruna oslabuje

Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Reálné mzdy rostou nejvíce od roku 2019. Více, než se čekalo, i když stát šetří. Dále to nakopne spotřebu

Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019. Přitom ještě nárůst mezd brzdil slabý vzestup v mnoha sektorech, kde má rozhodující slovo stát a tabulkové platy, jako je oblast vzdělávání, veřejné správy a obrany či sociálního zabezpečení. Je patrné, že se projevuje omezování výdajů státu, které souvisí se snahou konsolidovat veřejné finance.