V úterý je poslední den na přihlášení k paušální dani, nově na příjmy do dvou milionů ročně. Komu se vyplatí?

Komentář Lukáše Kovandy: Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají pozítří, v úterý 10. ledna poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“.

Ilustrační fotografie
reklama

Jedna pravidelná měsíční platba totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá nejen nutnost podávat přehledy kvůli právě sociálnímu a zdravotnímu pojištění, ale odpadá také nutnost podávat samotné daňové přiznání. Stát očekává, že se  nově přihlásí až 40 tisíc osob. Celkově by jej opatření mělo vyjít na půl miliardy korun.

Poplatník se přechodem do režimu paušální daně též zbavuje nutnosti vést podrobnější účetnictví. Jediné, oč se totiž vždy musí starat, je výše jeho či jejích příjmů – aby nedošlo k překročení maximálního limitu. Ten nově činí místo jednoho milionu korun příjmu ročně hned dva miliony.

Důležité je, že ty OSVČ, které mohou a chtějí vstoupit do režimu paušální daně, musí tuto skutečnost oznámit příslušnému finančnímu úřadu nejpozději právě pozítří, tedy 10. ledna 2023. Při promeškání této lhůty už se situace nedá zvrátit a daná OSVČ musí na vstup do režimu paušální daně počkat až do roku 2024.

Loni činila paušální daň 5994 korun měsíčně, letos však nebude jen jedna paušální daň. Poplatníci totiž budou děleni do tří pásem podle výše příjmu. Děje se tak právě kvůli zmíněnému zvýšení limitu příjmu z jednoho na dva miliony koruny ročně, které platí od letoška.

Poplatníci si výdajovým paušálem 80 procent, což jsou řemeslníci či drobní zemědělci či lesníci, budou letos platit paušální daň ve výši 6208 korun bez ohledu na svůj příjem, pokud se tedy vejdou do onoho limitu dvou milionů korun ročně.

Poplatníci s výdajovým paušálem 60 procent, což jsou živnostníci v oborech jako velkoobchod, maloobchod, IT služby, ubytovací služby, reklama a marketing, fotografické služby a další, zaplatí paušální daň 6208 korun až do příjmu 1,5 milionu korun. Pokud ale jejich příjem bude od 1,5 do 2 milionů, zaplatí 16 000 korun.

Ostatní poplatníci, což jsou například advokáti, lékaři či daňoví poradci, zaplatí daň 6208 korun jen do výše jednoho milionu korunu příjmu ročně. Od jednoho do 1,5 milionu korun ročního příjmu se na ně bude vztahovat částka 16 000 korun. A při příjmu od 1,5 do dvou milionů pak dokonce 26 000 korun.

Poplatníci mimo řemeslnou výrobu či zemědělství tak musí kromě celkové výše svých ročních příjmů – aby nepřesáhla dva miliony korun – sledovat i to, jak se pohybují mezi pásmy. Třeba IT konzultant s ročním příjmem 1 450 000 korun zaplatí na dani ročně 74 496 korun. Pokud by ale jeho roční příjem vzrostl o 60 000 korun na 1 510 000 korun, už na dani zaplatí 192 000. Takový člověk tedy paradoxně i přes zvýšení příjmu o 60 tisíc vydělá v čistém – po zdanění – méně. Zatímco totiž zdaněný příjem činil při příjmu 1 450 000 celkem 1 375 504 korun, při příjmu 1 510 000 je to jen 1 318 000, tedy o skoro 58 000 korun méně.

Celkově se paušální daň vyplatí například advokátům nebo lékařům. Třeba advokát s ročním příjem 1 900 000 korun, neuplatňující daňové odpočty, odvede ročně státu 386 000 korun. Paušální daň by přitom činila 312 000 korun, tedy o 74 000 méně. Naopak pro zemědělce či řemeslníky bude spíše výhodnější zůstat v režimu standardního zdanění.

Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, ovšem ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu. Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další.

Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí.

Loading...

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky