Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odbory žádají největší nárůst minimální mzdy v tomto tisíciletí. Rekordně by tak přilily oleje do již pořádně roztopeného inflačního kotle

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Odbory se utrhly ze řetězu. Žádají navýšení minimální mzdy letos v červenci a pak v lednu dohromady o 2200 korun. Dohromady o takřka 13 %. Jednalo by se o nejvýraznější procentuální navýšení minimální mzdy od let 1999 a 2000, kdy ji masivně navyšovala tehdejší vláda Miloše Zemana.

Jenže nyní panuje rekordně nízká nezaměstnanost, takže trh práce vytváří dostatečný tlak na růst mezd sám o sobě. Na rozdíl od doby přelomu milénia. Pravda, inflace je výraznější než tehdy. Jenže právě také kvůli enormnímu růstu mezd. A i minimální mzdy.

Jestliže začarovaný kruh mezi růstem mezd a inflací nepřetneme, inflace bude trvalejším problémem. A trvaleji bude snižovat životní úroveň nás všech.

Odbory by měly pro jednou být celospolečensky konstruktivní, nehledět jen na své úzké zájmy a vidět společnost jako celek. Pokud toho nejsou schopny, vláda by jim neměla ustoupit. Tentokrát je její neústupnost obzvláště důležitá a zásadní pro zdárný rozvoj české ekonomiky a celé společnosti.

Témata:  minimální mzda inflace finance

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Daňové přiznání 2026: lhůty a časté chyby

Přelom března a dubna pro statisíce lidí v Česku znamená každoroční povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. Týká se především podnikatelů a živnostníků, ale v řadě případů i zaměstnanců, kteří měli během roku další příjmy – například z pronájmu, investic nebo vedlejší činnosti. Pro rok 2026 platí opět několik různých termínů podle způsobu podání. Rozdíl mezi papírovým a elektronickým přiznáním přitom činí více než měsíc.