Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odbory žádají největší nárůst minimální mzdy v tomto tisíciletí. Rekordně by tak přilily oleje do již pořádně roztopeného inflačního kotle

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Odbory se utrhly ze řetězu. Žádají navýšení minimální mzdy letos v červenci a pak v lednu dohromady o 2200 korun. Dohromady o takřka 13 %. Jednalo by se o nejvýraznější procentuální navýšení minimální mzdy od let 1999 a 2000, kdy ji masivně navyšovala tehdejší vláda Miloše Zemana.

Jenže nyní panuje rekordně nízká nezaměstnanost, takže trh práce vytváří dostatečný tlak na růst mezd sám o sobě. Na rozdíl od doby přelomu milénia. Pravda, inflace je výraznější než tehdy. Jenže právě také kvůli enormnímu růstu mezd. A i minimální mzdy.

Jestliže začarovaný kruh mezi růstem mezd a inflací nepřetneme, inflace bude trvalejším problémem. A trvaleji bude snižovat životní úroveň nás všech.

Odbory by měly pro jednou být celospolečensky konstruktivní, nehledět jen na své úzké zájmy a vidět společnost jako celek. Pokud toho nejsou schopny, vláda by jim neměla ustoupit. Tentokrát je její neústupnost obzvláště důležitá a zásadní pro zdárný rozvoj české ekonomiky a celé společnosti.

Témata:  minimální mzda inflace finance

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

21. dubna 2026 12:47

Nepříjemné překvapení před odjezdem: zájezd může zdražit

Zaplacená záloha ani doplacený celý zájezd samy o sobě neznamenají, že cestovní kancelář nemůže sáhnout klientovi hlouběji do kapsy. Zvýšení ceny už sjednaného zájezdu připouští občanský zákoník jen ve výjimečných případech. Musí pro něj existovat zákonný důvod, musí být předem sjednáno ve smlouvě a pořadatel musí zákazníkovi srozumitelně vysvětlit, proč zdražuje a jak novou částku vypočetl.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Skrytá pravda o českých mzdách. Stát si vezme víc, než vidíte

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.