Nový konsolidační balíček očima daňového experta

Daň z nemovitosti bude vyšší. “Daň z nemovitých věcí je u nás oproti valné většině států Evropské unie a OECD výrazně nižší. Její zvýšení dopadne především na společnosti investující do nemovitostí, kterým skokově narostou náklady. Co se týče dopadu na domácnosti, zvýšení daně z nemovitostí na dvojnásobek by nemělo mít zásadnější vliv na poptávku po bydlení. I po navrženém zvýšení nepůjde o zásadní položku pro domácnosti,” komentuje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Dvě sazby DPH místo tří

Vláda také rozhodla, že místo tří sazeb daně z přidané hodnoty, budeme mít dvě. „Sjednocení snížených sazeb DPH na úroveň 12 % je poměrně překvapením. Oproti původně diskutovaných 14 % se jedná o pokles, který bude mít nemalý vliv na příjmy státního rozpočtu. Z hlediska dopadu na nízkopříjmové skupiny obyvatel lze pozitivně hodnotit skutečnost, že ve snížené sazbě budou položky jako teplo a vodné a stočné, které podle dřívějších informací měly být v základní sazbě 21 %,“ uvádí Michal Jelínek a dodává, že snížení počtu sazeb DPH ze tří na dvě je z pohledu daňového systému zcela určitě dobrým krokem, je ale otázka, zdali správně načasovaným.

Nižší sazba DPH se bude vztahovat například na bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky do automobilů a pohřební služby. Zbylé položky, které patřily do snížených sazeb se přesunou do základní 21procentní sazby.

Méně sazeb DPH je lepší

„Čím méně sazeb DPH máme, tím méně bude vláda čelit lobbistickým tlakům zájmových skupin o přeřazení konkrétních služeb či zboží do nižších sazeb. Vláda si nicméně v krizovém období zúžila manévrovací prostor a rozhodnutím o výši snížené sazby na úrovni 12 % také snížila možné příjmy do státního rozpočtu. Pozitivní zprávou pro občany je snížení DPH u potravin z 15 % na 12 %. Aby se toto snížení projevilo také poklesem cen pro konečné spotřebitele, je nezbytné, aby podmínky na trhu s potravinami byly dostatečně konkurenční. Je na vládě a vládních agenturách, aby konkurenční prostředí zajistili a tvrdě postihovali jeho porušování,“ podotýká Jelínek.

Další změnou je, že od roku 2025 vzroste ze současných 19 % na 21 % daň z příjmu právnických osob. státu to vynese 22 miliard korun. Podle nové úpravy rozpočtového určení daní půjdou zmíněné dva procentní body do státního rozpočtu.Majitelé obchodních společností potrápí zvýšení sazby daně z příjmu

„Zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 % sice zcela zřejmě neuvítají majitelé obchodních společností, nicméně bylo by značně nefér, pokud by se na konsolidaci veřejných financí nepodíleli,“ říká Michal Jelínek.

„Zvýšení korporátní daně o dvě procenta nebude mít zásadní dopad do hospodaření společností a nepovede k masivnímu odlivu společností z ČR. Daň není pro společnosti nic jiného než náklad a ty v posledních letech rostly v násobně vyšší míře. Sazbou na úrovni 21 % srovnáme sousední Slovensko. Ani zdaleka sazba nedosáhne hodnoty sousedního Německa a je stále pod úrovni sazby Rakouska. Naopak odskočíme Polsku, které má progresivní daň ve dvou pásmech 9 % a 19 %, a Maďarsku, které má rovnou daň 9 %. U Maďarska je nutno podotknout, že mimořádně nízkou korporátní daň vyrovnává nebývale vysoká základní sazba DPH ve výši 27 %, existence daně z bankovních transakcí a lokální daně, což je efektivně obratová daň,“ říká Michla Jelínek, partner V4 Group.

Zdraží alkohol včetně piva

Připlatit si na nákupu budou muset milovníci alkoholu. Daně z cigaret, tabáku na kouření a doutníků se v roce 2024 zvýší o deset procent. V příštích třech letech pak vždy o pět procent. Nižší sazba daně z hazardních her se zvýší z nynějších 23 % na 30 %. Daň z lihu se příští rok zvýší o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent.

„Navýšení spotřební daně u lihu byl vcelku očekáváný krok. Stále ji máme spíše nižší oproti ostatním zemím EU. Překvapivé je zvýšení spotřební daně u piva, kde dodatečný výnos má být vyšší než u lihovin. To bude mít samozřejmě za následek další zdražení piva. Již nyní pivovary čelí velkému tlaku rostoucích nákladů. Je dobře, že vláda nenavrhla zavedené spotřební daně z tichého vína, jak se dříve diskutovalo. Argument, že většina zemí EU spotřební daň na tiché víno uplatňuje, a proto ji můžeme také zavést, je poměrně nepřesný. Uplatňují ji především země, které víno neprodukují, ale pouze importují. Z třech největších producentů v EU, Itálie a Španělsko spotřební daň na tiché víno nemají a Francie pouze na relativně nízké úrovni, přitom její výnos se částečně opět vrací vinařům,“ uzavírá Jelínek.

Témata:  DPH,  daně,  vláda,  ekonomika