Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zrušení nejnižší sazby DPH státu přihraje 24 miliard korun ročně, ale zvýší inflaci. Zdražilo by léky, vodu a pomohlo k vyšším ziskům obchodním řetězcům

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.

Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.

Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou. Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší sazbu DPH, a to čtrnácti, nebo dokonce 21procentní.

Na úroveň čtrnácti procent by ministerstvo financí rádo snížilo stávající druhou sníženou sazbu, patnáctiprocentní. V rámci jakési kompenzace za zrušení sazby nejnižší. I tak veřejné rozpočty inkasují o 24 miliard více, než při současném stavu, vypočítává ministerstvo financí. Takže se jedná vlastně o navýšení daně z hlediska řadového občana. Navíc by opatření zvýšilo inflaci, podle společnosti Deloitte o zhruba 0,4 procentního bodu.

Opravdu rozpočtově neutrální je sazba kolem 12,8 procenta. Při takovém stanovení nižší sazby DPH by stát plus minus „zůstal na svém“.

Vedle státu by na daňové rošádě mohli vydělat také někteří obchodníci a prodejci. Při „kompenzačním“ snížení sazby DPH z patnácti na čtrnáct procent by jej totiž nepromítli zcela do odpovídajícího snížení cen pro koncové zákazníky, ale třeba jen zčásti nebo také vůbec. Zbytek by si nechali v kapse. Ale i kdyby promítli do koncové ceny celé snížení daně, při nížení DPH o pouhý procentní bod, z patnácti na čtrnáct procent, by si zákazník ani moc ničeho nevšiml. Patnáctiprocentní sazbou jsou nyní daněny potraviny, nealkoholické nápoje, veřejná doprava, dětské autosedačky nebo zdravotnické pomůcky.

Jinými slovy, výsledkem daňové rošády nejspíše bude zdražení léků či vody pro řadové občany a zvýšení zisků obchodních řetězců. A zvýšení daňového inkasa z hlediska státu. Tedy růst daňového zatížení lidí. Což nekoresponduje s předvolebními sliby vládních stran a vlastně ani s dosavadními prohlášeními například premiéra, že daně se zvyšovat nebudou.

Témata:  komentář,  DPH,  ekonomika,  daně

Aktuálně se děje

22. září 2026 17:07

EET se vrací, s ní i školkovné a studentská sleva. Restaurace čeká nižší DPH

Návrat elektronické evidence tržeb od ledna příštího roku není jedinou změnou, kterou nově schválený zákon přinese. Daňový balíček spojený s EET 2.0 obnovuje školkovné a studentskou slevu na dani, snižuje DPH u nealkoholických nápojů podávaných v gastronomii, osvobozuje část spropitného zaměstnanců od daní a odvodů a vrací daňové zvýhodnění tichého vína poskytovaného jako firemní dar. Nová pravidla začnou platit od 1. ledna 2027.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Rodiče mohou na daních získat přes 27 tisíc korun ročně

Začátek školního roku přináší rodinám zvýšené výdaje za školní potřeby, obědy, kroužky nebo školné. Samotný nástup dítěte do školky či školy však rodičům žádnou novou daňovou úlevu nezakládá. Nadále mohou využívat především daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pozor si musí dát na to, který z rodičů je uplatňuje, na správné pořadí sourozenců i na změny ve společné domácnosti.