Jurečka: Statisíce lidí ztratí zaměstnání, milion pracovních míst se změní kvůli digitalizaci
V následujících sedmi až osmi letech v Česku přijde o práci 300 000 lidí a další milion pracovních míst se výrazně změní kvůli digitalizaci.
V následujících sedmi až osmi letech v Česku přijde o práci 300 000 lidí a další milion pracovních míst se výrazně změní kvůli digitalizaci.
Pracovní portál Prace.cz se zaměřil na porovnání poptávky zaměstnavatelů a zájmu uchazečů o práci u nejpopulárnějších profesí. Jaké zde jsou aktuální trendy? A jak se pohybují u těchto profesí aktuálně odměny?
Letošní rok je šance na zotavování ekonomiky, prorokují zaměstnavatelé. Je to mimochodem i dobrá zpráva pro letošní absolventy, protože jejich příchodu na pracovní trh by to mohlo pomoci. Většina firem totiž mladé zaměstnance potřebuje, zejména ty IT zdatné.
Novela zákoníku práce v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) přinesla v posledním roce velké změny. Další změny u dohod o provedení práce (DPP) mají přijít od 1. července 2024. Dohodáře tentokrát příliš nepotěší, mohou totiž přijít o část výdělku.
Sto tisíc, služební auto a k ruce dva další asistenty. Není to generální ředitel - je to jeho asistent(ka). Umí zorganizovat velký meeting, ale neurazí ji ani uvařit kávu či zvednout telefon o víkendu. A hlavně osobnostně perfektně sedí k svému šéfovi.
Lepší vzdělání, delší praxe, bohatší zkušenosti. To jsou nejčastější oblasti, v nichž zájemci o novou práci při přijímacím řízení klamou. Snaží se udělat lepším, místo toho ale svou šanci na získání vysněného postu zcela ztratí. Zkušení personalisté totiž lež velmi snadno odhalí a takového zájemce ihned vyřadí. Ne nadarmo se říká, že lež má krátké nohy. Platí to i při hledání nové práce.
Rok 2024 na pracovním trhu nabídne mnoho pozitiv. Předpovědi personalistů naznačují stabilní období, mírný růst mezd, boj o vrcholové manažery, změny v oblasti benefitů i nová pracovní místa. V několika málo následujících letech ale pracovní trh zcela promění technologie.
Novela zákoníku práce přinesla do českého pracovního práva řadu změn. Většina z nich vešla v platnost už v říjnu loňského roku, spousta novinek ale na zaměstnance a zaměstnavatele čeká teprve v průběhu letoška. Na co se připravit a koho se změny nejvíc dotýkají?
V roce 2024 se opět změní podmínky pro pracovníky zaměstnané na dohodu. Upravuje je jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Obě změny mají ve svém důsledku přiblížit dohodáře ke klasickým zaměstnancům. Za jakých podmínek bude vznikat u DPP i DPČ nárok na placenou dovolenou a které zaměstnance na DPP čeká placení pojistného, přibližují Monika Lodrová a Adam Hussein z poradenské společnosti BDO.
Pokud dnes zaměstnanci chtějí mít dobrou práci, musí se prosadit často ve vysoké konkurenci. K tomu pak potřebují určité vlastnosti a schopnosti, které pomohou podávat patřičné výkony, zvládat pracovní situace a efektivně komunikovat s kolegy i nadřízenými. Co v současném boji o místo potřebují zaměstnanci nejvíce?
Novela zákoníku práce a změna a přijetí dalších právních předpisů přinesla v poslední době několik významných změn, které budou mít dopady na zaměstnavatele a zaměstnance a oblast HR. Část změn začala platit letos v říjnu a některé úpravy budou platné až od ledna 2024.
Vyplatí se pracovat už na střední škole? Mezi mladými Evropany je to běžná praxe, v Česku rarita. Podle vzdělávací organizace Junior Achievement Czech (JA Czech) je mnohdy přínosnější být aktivní ve studentských programech, účastnit se soutěží nebo se pustit do vlastního projektu.
Novelizace zákoníku práce přináší od začátku října změny týkající se dohod mimo pracovní poměr nebo pracovních podmínek. Nová pravidla dostane i nepřetržitý denní odpočinek a zaměstnanci pracující na home office.
O zrak je potřeba pečovat i v zaměstnání. K tomu nabádá i letošní ročník Světového dne zraku, který v tomto roce připadá na 12. října a zastřešuje ho The International Agency for the Prevention of Blindness (IAPB).
Novela zákoníku práci nově zavádí širší pojem pro práci z domova, a to práce na dálku. Musí zaměstnavatel vždy umožnit práci na dálku? Je nějaká specifická skupina zaměstnanců, která má právní nárok na práci na dálku či nikoliv? Dle novely zákoníku práce nemá žádná skupina zaměstnanců na práci na dálku právní nárok, nicméně specifická skupina zaměstnanců má právo o něj požádat, přičemž je zaměstnavatel v případě, že žádosti nevyhoví, povinen své odmítnutí zdůvodnit.
Práce z domova, známá také jako home office, se stala během pandemie nezbytností pro mnoho firem a zaměstnanců. Výhody této pracovní metody jsou zřejmé - flexibilita, úspora času a peněz na dojíždění, a pro mnoho lidí, kteří se pohybují v digitálním prostředí, i zvýšená produktivita. Nicméně, v poslední době jsme svědky nového trendu, mnoho firem se totiž rozhoduje o zrušení home office a vrací své zaměstnance zpět do kanceláře. To může překvapit mnoho lidí, kteří se na práci z domova již zvykli a ocenili její výhody. Ale proč se to děje?
Od začátku letošního února může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za zkrácené úvazky ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců. Sleva je určena pro osoby, jejichž životní situace jim neumožňuje pracovat na plný úvazek. Vztahuje se konkrétně na starší 55 let, studenty, pracovníky do 21 let, čerstvě rekvalifikované, zdravotně postižené a rodiče pečující o dítě do 10 let. Slevu od února uplatnilo již 23 704 jedinečných zaměstnavatelů na 98 899 zaměstnanců.
Komentář Tomáše Volfa: Srpnová nezaměstnanost stoupla z 3,5 % na 3,6 %. To znamená, že jsme stále nejlepší v Evropě, ale firmy už nemají kde brát. Kvalitní zaměstnanec je ohrožený druh.
Mírný nárůst nezaměstnanosti na červencových 3,5 procenta z červnových 3,4 procenta odpovídá sezonnímu vývoji. Nic se nemění na tom, že český trh práce zůstává napjatý, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Rizikem pro nadcházející měsíce je podle nich situace v průmyslu, kde se firmy potýkají s úbytkem zakázek. Přesto analytici do konce roku neočekávají překročení čtyřprocentní nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu zůstala na květnové úrovni 5,9 procenta, oznámil dnes Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Údaje Eurostatu nicméně ukázaly v Česku na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi.
V létě si 64 procent Čechů plánuje přivydělat nebo vzít vedlejší práci, aby pokryli náklady na letní dovolenou. Hlavním zdrojem jejího financování jsou pro 33 procent úspory. Půjčku na její pokrytí zvažuje 14 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který provedla společnost Patron GO koncem června mezi 822 respondenty.
V Česku teď pracuje 101.600 uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku ruské invaze si uplatnění na českém trhu práce našlo 262.600 lidí s vízem k ochraně. Na dotaz ČTK to odpověděl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj devět z deseti pracujících příchozích platí odvody, před rokem to nebylo ani pět z deseti. Z údajů ministerstva vnitra vyplývá, že na začátku druhého čtvrtletí pobývalo v ČR asi 221.500 uprchlíků v produktivním věku. Dvě třetiny z nich tvořily ženy.
Podpora práce v důchodovém věku by se mohla od července příštího roku změnit. Místo mírného navyšování penze by se seniorům a seniorkám mohly odpustit sociální odvody. Zůstalo by jim tak 6,5 procenta peněz ze základu výdělku. Obdobně by se odvodová sazba snížila i živnostníkům.
1. května 2024 21:54
1. května 2024 21:18
1. května 2024 16:08
1. května 2024 15:37
1. května 2024 15:25
1. května 2024 15:10
1. května 2024 14:30
1. května 2024 14:22
1. května 2024 14:11
1. května 2024 13:45
30. dubna 2024 21:13
30. dubna 2024 20:50
Čínský automobilový gigant BYD zaznamenal pokles zisků, na což zapůsobila snížená poptávka po elektrických vozidlech (EV) a cenová válka na největším světovém automobilovém trhu.
Zdroj: Radovan Majer