Evropská ekonomika začala letošní rok mírným zlepšením, když v 1. čtvrtletí zaznamenala mírný růst o 0,3 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2023. Tento nárůst je přičítán mírnému uvolnění inflačního tlaku na spotřebitele a stagnaci německé ekonomiky, přičemž největší kontinent začíná ukazovat skromné známky oživení.
Eurozóna, tvořená 20 zeměmi, zaznamenala svůj nejsilnější ekonomický výkon od třetího čtvrtletí roku 2022, přičemž se zlepšila o 0,1 % v každém z posledních dvou čtvrtletí roku 2023, podle údajů zveřejněných v úterý statistickým úřadem Eurostat. Informuje agentura AP.
Růst ekonomiky byl brzděn vysokou inflací, která snížila kupní sílu spotřebitelů, a prudkým nárůstem cen energií v důsledku omezení dodávek zemního plynu ze strany Ruska.
Tyto nepříznivé faktory se však mírně zmírnily, protože ceny energií klesly a inflace v dubnu klesla na 2,4 %. Nicméně vysoké úrokové sazby Evropské centrální banky, zaměřené na snížení inflace, představují další překážku tím, že zvyšují náklady na úvěry pro podniky i spotřebitele.
S blížícím se dosažením cíle 2% inflace stanoveného Evropskou centrální bankou se začíná spekulovat o možnosti, že v červnu může banka pro eurozónu snížit svou referenční sazbu z aktuálního rekordního maxima 4 %.
Německo se v prvním čtvrtletí zotavilo o 0,2 % po loňském poklesu o 0,5 %, což je vítáno, ale neřeší dlouhodobé strukturální problémy jako je byrokracie, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nedostatečné investice do infrastruktury. Francie zaznamenala růst o 0,2 % a Španělsko o 0,7 %. Eurozóna jako celek byla posílena 1,1% ziskem v Irsku, což však odráží především nadnárodní korporace.
Témata: Evropská centrální banka (ECB), ekonomika
Související
30. května 2023 8:50
31. července 2020 13:16
7. ledna 2020 11:39
9. září 2019 15:53
19. srpna 2019 18:33
22. března 2019 15:44
