Pracovní trh 2024: vyšší mzdy, mírný růst nezaměstnanosti, automatizace a zánik pozic

FIRMY BUDOU HLEDAT NOVÉ SÍLY

V loňském roce se nezaměstnanost držela kolem 3,5 procenta. Nejvyšší byla začátkem roku. V lednu a únoru 2023 dosáhla téměř čtyř procent. Podobný scénář očekávají personalisté i letos. „Mírný nárůst nezaměstnanosti očekáváme během prvního čtvrtletí letošního roku. Nejedná se ale o nic dramatického, tento model se opakuje každoročně. V dalších kvartálech roku 2024 by se měla míra nezaměstnanosti stabilizovat kolem 3,5 procenta stejně jako loni. Počet volných míst se v Česku pohybuje kolem 280 tisíc pozic, bez práce je zhruba 260 tisíc lidí, nabídka tak stále převažuje poptávku, což by mělo přetrvávat i v letošním roce. Téměř polovina firem plánuje rozšiřovat své týmy a zhruba 37 procent z nich hodlá ponechat počet zaměstnanců nezměněn. I když ambice k výraznému navyšování pracovní síly nejsou vysoké, je pozitivní, že více firem chce zaměstnance nabírat než jejich počty snižovat. Lze očekávat, že v letošním roce bude míra nezaměstnanosti o něco nižší než v roce 2023. Predikce Ministerstva financí pro rok 2026 pak předpokládá míru nezaměstnanosti 2,7 procenta,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

VYŠŠÍ MZDY PRO ZAMĚSTNANCE

Pozitiva přinese rok 2024 i do oblasti finančního ohodnocení zaměstnanců. Předpokládané slábnutí inflace by se mělo pozitivně promítnout do platů, které by po dvou letech poklesu měly začít znovu meziročně růst. „Vzhledem k měnícím se ekonomickým podmínkám, tržní situaci a legislativním změnám bude pro firmy klíčové pružně reagovat na tyto změny, aby si udržely pozici atraktivních zaměstnavatelů, zachovaly své stávající zaměstnance a přilákaly nové. S tím souvisí i finanční ohodnocení zaměstnanců. Podle firem dojde během letošního roku ke zvyšování mezd, přičemž největší nárůsty budou záviset na individuálních zásluhách zaměstnanců. Přibližně polovina zaměstnanců může očekávat zvýšení platu alespoň o pět procent,“ uvedla Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ BENEFITŮ

Konsolidační balíček přináší změny i do oblasti benefitů. „V prvním plánu se mělo daňové zvýhodnění benefitů zrušit zcela, to se ale setkalo s velkou kritikou. Od ledna jsou nově osvobozeny od daně z příjmu zaměstnance pouze benefity do výše poloviny průměrné mzdy. Ta je pro rok 2024 stanovena na 43 967 korun. Do 21 983 korun se tedy benefity danit nebudou. I přesto firmy podle našeho průzkumu z loňského prosince výrazné omezení benefitů nechystají,“ řekla Marcela Vyskoková.

BOJ O VRCHOLOVÉ MANAŽERY

Právě benefity jsou jedním z důležitých nástrojů, jak si firmy hýčkají své nejlepší zaměstnance, zejména vrcholové manažery, kteří na českém pracovním trhu dlouhodobě chybí. Po zkušených šéfech, kteří odpovídají za chod celé firmy, bude i letos velká poptávka. „Například před deseti lety poptávka po vrcholových manažerech dvojnásobně převyšovala nabídku a od té doby se jejich nedostatek stále prohlubuje. Lidí, kteří chtěli v covidové době a následné ekonomické krizi nést zodpovědnost za chod celé firmy, propouštění zaměstnanců a pokles zisků, razantně ubylo a řada vrcholových manažerů i za cenu výrazně nižších platů přešla na nižší pozice s menší mírou zodpovědnosti. I když očekáváme, že se situace letos změní a spousta schopných manažerů se bude chtít na vrcholové pozice vrátit, firmy budou muset změnit strategii zejména v oblasti atraktivity benefitů a platových podmínek, aby si manažeři pro své působení vybrali právě jejich společnost,“ popsal Petr Hykel, headhunter společnosti Theones.

AUTOMATIZACE, ROBOTIZACE A ZÁNIK POZIC

Trh práce prochází strukturální, obsahovou i generační změnou. V důsledku rychle postupujícího technologického vývoje, zásadních společenských změn a stárnutí populace se pracovní trh v následujících letech výrazně změní. „Podle dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí z června 2023 odkazujícího na studie Mc Kinsey a Deloitte lze více jak 50 procent stávajících pracovních úkonů automatizovat pomocí již existujících technologií. I v případě, že se budou technologie zavádět středním tempem, bude do roku 2030 automatizováno zhruba 1,1 milionu pracovních míst. V průběhu několika následujících let technologie promění až 50 procent pracovních pozic na českém pracovním trhu, část z nich zcela zanikne a objem nově vzniklých bude závislý především na adaptabilitě pracovní síly. Ohrožené jsou postupně téměř všechny pozice, ale zásadní je, do jaké míry je konkrétní pozice rutina. Rutinní pozice budou ovlivněny robotizací nebo digitalizací nejrychleji,“ popsala Marcela Vyskoková.

NEDOSTATEK ODBORNÍKŮ

Kvalifikované pracovníky a špičky ve svém oboru chce mít ve svém týmu každá firma. Takových zaměstnanců je ale na trhu práce dlouhodobý nedostatek. Takřka polovina firem má problémy s obsazováním pozic, přes 75 procent firem hlásí nedostatek talentů. „Tak jak se mění pracovní trh, mění se i požadavky na zaměstnance. Uchazečům o zaměstnání, ale i stávajícím zaměstnancům se s technologickými změnami nedaří držet krok. Aktuálně se firmy nejvíce potýkají s nedostatkem pracovníků s technologickými nebo datovými znalostmi, dlouhodobě chybí IT odborníci – zejména programátoři, vývojáři nebo specialisté na kyberbezpečnost. Poptávka po takových zaměstnancích poroste v souvislosti s technologickou revolucí i v následujících letech. Firmy by se tak měly zaměřit nejen na investice do nových technologií, ale i do vzdělávání a rozšiřování znalostí současných zaměstnanců, jinak totiž bude s novými technologiemi v budoucnu umět pracovat nedostatečný počet lidí, což zbrzdí ekonomiku a sníží její konkurenceschopnost, tím stoupne nezaměstnanost a zbrzdí se růst HDP,“ upozornila Gabriela Hanslíková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Témata:  práce