Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změny u dohod o provedení práce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Novela zákoníku práce v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) přinesla v posledním roce velké změny. Další změny u dohod o provedení práce (DPP) mají přijít od 1. července 2024. Dohodáře tentokrát příliš nepotěší, mohou totiž přijít o část výdělku.

„První významné změny u dohodářů započaly loňskou novelou zákoníku práce, kdy se dohody začaly více přibližovat pracovnímu poměru. Z hlediska úpravy pracovní doby a její rozvržení, doby odpočinku, zákonných příplatků či například překážek v práci tak dohodáři získali postavení obdobné zaměstnancům. Od ledna mají navíc dohodáři nárok na dovolenou,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „S větší mírou regulace dohod vyvstává otázka, zda se nevytrácí jejich atraktivita spočívající v jejich flexibilitě a zda nedojde k jejich útlumu.“

Přísnější podmínky pro povinné odvody

Od července se pak u dohod o provedení práce upravují hranice účasti na povinném pojištění. V současné době platí, že dohodáři, který pracuje na DPP, vzniká účast na odvodech, vydělá-li si více než 10 tisíc korun. Tato výše se počítá pro každého zaměstnavatele samostatně. V případě, že měl brigádník doposud dvě a více DPP a v každé si vydělal měsíčně do 10 tisíc korun, pak mu nebyly odváděny zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Navíc, pokud by dohodář podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů, tedy známý růžový formulář, mohl uplatnit i daňové slevy.

„S účinností od 1. července 2024 jsou u DPP upraveny limity pro účast na pojištění, které se budou lišit podle toho, zda má zaměstnanec jednu nebo více DPP,“ vysvětluje Eduarda Hekšová a dodává: „Tato změna souvisí se snahou zamezit zneužívání dohod o provedení práce a zajistit jejich využívání především jako doplňkového zaměstnání a zamezit souběhům DPP, u kterých nedochází k účasti na pojištění.“

Rozhodná částka měsíčního výdělku pro účast na pojistném bude činit 25 % průměrné mzdy (10 500 Kč v roce 2024) v případě, že má zaměstnanec uzavřeny dohody u téhož zaměstnavatele. Má-li zaměstnanec dohody u více zaměstnavatelů, pak rozhodná částka měsíčního výdělku odpovídá 40 % průměrné mzdy (17 500 Kč v roce 2024). Zaměstnanec navíc bude v případě souběhu dohod a výdělků přesahujících limit 40 % průměrné mzdy povinen odvést pojistné z těch dohod, u kterých odvodová povinnost nevznikla zaměstnavateli.

Nové povinnosti podnikatelů

Veškeré informace u dohodářů pracujících na dohodu o provedení práce bude evidovat Česká správa sociálního zabezpečení a v okamžiku, kdy výdělek brigádníka na DPP v úhrnu překročí limit, budou muset zaměstnavatelé i dohodář platit pojistné. Zaměstnavatel bude povinen pro tento účel rovněž vést evidenci o svých brigádnících činných na základě dohody o provedení práce.Dále bude zaměstnavatel povinen upozornit nového dohodáře na DPP na možný vznik povinnosti odvést pojistné na sociální zabezpečení v případě souběhu dohod a překročení stanovených limitů, a to nejpozději v den jeho nástupu.

Odloží se změny až na leden?

V současné době by se však měla připravovat další novela zákona, která by účinnost červencové změny pojištění dohodářů mohla odsunout až na 1. ledna 2025. „Zároveň pokud návrh projde legislativním procesem, pak by mohlo od 1. ledna 2025 platit i pravidlo, že kdo přihlásí svého dohodáře na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako první, nebude za něj do stanovené hranice odvádět pojištění,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Témata:  ekonomika Dohoda o provedení práce (DPP) práce

Související

Aktuálně se děje

16. září 2024 11:28

12. září 2024 20:53

Státní platy vs. firemní mzdy: 25 miliard na státní sektor a pravicová kritika Pekarové

Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace

Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.