Pšeničné futures v Chicagu a Paříži dosáhly minulý měsíc čtyřměsíčního minima, nyní však vykazují známky zotavení. Pomáhají jim v tom vyhlídky na špatnou úrodu v západní Evropě, zejména ve Francii, která je největším pěstitelem pšenice v EU, říká Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.
Letošní sklizeň v České republice se blíží k závěru, zbývá sklidit pouze asi 0,3 % ploch. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že letošní žně probíhaly rychleji než loni, a to i přes nevyzpytatelné počasí. Statistici hlásí, že zemědělci letos sklízí obilniny z nejmenší plochy za více než století. Obilniny a řepku olejku již sklízí v Jihomoravském, Olomouckém a Vysočině, zatímco největší množství ploch, které ještě čeká na sklizeň, je v Libereckém a Karlovarském kraji.
České zemědělství přitahuje pozornost veřejnosti zejména v okamžicích, kdy farmáři vyhrožují protesty ve velkých městech. Letos na jaře se konaly jedny z největších zemědělských demonstrací, kdy účastníci upozorňovali na problémy v agrárním sektoru a obavy z dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny. Přestože mediální zprávy mohou vykreslovat české zemědělství v negativním světle, realita ukazuje, že sektor se nemá tak špatně.
Přes naše území bude přecházet k východu zvlněná studená fronta, informuje ČHMÚ.
Komentář Lukáše Kovandy: Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
V českém zemědělství pracuje okolo 98 000 lidí. Přitom ještě před pětadvaceti lety v oboru pracoval téměř dvojnásobek. Mzdy v zemědělství stále zůstávají silně podprůměrné, jde o jeden ze segmentů s dlouhodobě nejnižšími výdělky. Zemědělce zachraňují zahraniční pracovníci a moderní technologie.
Projekty za více než 13 miliard korun přihlásili zemědělci a potravináři do prvního kola investic z nové společné zemědělské politiky. Ministerstvo zemědělství (MZe) má připraveno přes 8 miliard korun. „Už nyní víme, že uspokojíme rekordní množství žadatelů, což je dobrá zpráva pro posílení konkurenceschopnosti našich zemědělců a potravinářů,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). O tom, které projekty podporu získají, bude jasno nejpozději 26. září
Komentář Lukáše Kovandy: Připravovaný konsolidační balíček promluví také do cen potravin. Jeho tvůrci se sice zaklínají tím, že povede ke zlevnění potravin, o čemž minulý týden řetězce ujišťovaly i premiéra. Nedávná zkušenost z Finska nebo Německa ale hovoří spíše proti nim. Naopak, balíček může vytvořit tlak na zdražení potravin, neboť zdraží nájem z půdy zemědělcům.
Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 Kč za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 Kč, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.
Zemědělci k dnešnímu dni sklidili 45 procent osetých ploch obilovin a téměř 77 procent ploch řepky. Oproti loňskému roku se žně opožďují, podle ministerstva zemědělství žně zpomalily vydatné srážky především v závěru minulého týdne. Loni bylo na konci prvního srpnového týdne sklizeno přes 78 procent ploch obilovin a 92 procent ploch řepky. V dnešním žňovém zpravodajství to uvedlo ministerstvo zemědělství. Z polí se zatím sklidilo zhruba 3,66 milionu tun obilovin. Průměrný výnos 6,52 tuny na hektar je zatím téměř o 12 procent vyšší, než byl loňský průměr.
Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemští zemědělci očekávají, že se jim letos podaří sklidit 6 955 tisíc tun základních obilovin. To by byl nejhorší výsledek od roku 2012. V letech 2020 až 2022 se jim vždy nakonec podařilo sklidit přes osm milionů tun obilovin. Takže propad pod sedm milionů by byl skutečně citelný a nebývalý. Představoval by tlak na růst cen mouky a pekárenských výrobků v posledních měsících letoška a v první polovině roku příštího.
Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.
Komentář Lukáše Kovandy: Češi si po dlouhých letech, kdy nechávali peníze ležet na účtech, důkladněji rozmýšlejí, jak s nimi naloží. Ta předchozí léta byla příznačná velice nízkou inflací, takže lidé sice lamentovali nad vlastně nulovými úroky, ale zároveň věděli, že inflace je také skoro nulová. Nula od nuly pojde.
Dostupné potraviny za příznivé ceny jsou minulostí, členské země Evropské unie se musejí zabývat potravinovou bezpečností. Po schůzce s kolegy ze sedmi zemí střední a východní Evropy včetně České republiky to dnes řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan. Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski uvedl, že Evropská unie se stávajícím rozpočtem na zemědělství nedokáže rozumné ceny potravin zaručit.
Komentář Lukáše Kovandy: Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ. První odhad sklizně, pracující s čísly známými do poloviny června, byl pozitivní, avšak druhý odhad je ještě optimističtější.
Komentář Tomáše Volfa: Ceny průmyslových výrobců v ČR za květen meziročně vrostly o 27,9 %. Jedná se tak o další zrychlení růstu cen, přičemž dnešní číslo je nejvyšší od ledna 1992. Nejedná se o spotřebitelskou, ale o průmyslovou inflaci, která ukazuje růst cen v průmyslu. Ceny v zemědělství se zvedly o 39,2 %.
Produkční zemědělci se kvůli novému nastavení dotací ocitnou na hranici přežití. Na protestním setkání zemědělců v pražské Lucerně to dnes řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který shromáždění svým projevem zahájil. Zmínil také, že přesun peněz k menším farmářům povede k tomu, že střední a větší podniky nebudou schopné konkurovat firmám z okolních zemí.
Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby. Návrh už v lednu vyvolal protesty zemědělců. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce získat na podporu malých a středních podniků až tři miliardy korun ročně. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Komentář Lukáše Kovandy: Výrobní ceny v tuzemském zemědělství letos v dubnu rostly nejvýrazněji v dějinách České republiky a současně v celé historii měření od roku 1992. Oproti loňskému dubnu se totiž zvýšily o 35,3 procenta.
V boji proti růstu cen potravin by mohly pomoci kompenzace vysokých cen energií zemědělcům a potravinářům v rámci tzv. krizového rámce EU, který to umožňuje. Novinářům to dnes řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Komora také vítá snahu o odložení některých částí legislativy Green Dealu například v používání hnojiv a pesticidů.
Ukrajina může kvůli ruské blokádě černomořských přístavů přijít o desítky milionů tun obilí, což by vyvolalo potravinovou krizi v Evropě, Asii a v Africe. V pořadu australské televize 60 Minutes to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zásadní vliv na letošní sklizeň bude mít podle ministerstva zemědělství (MZe) počasí v následujících týdnech. Pokud přijdou pravidelné srážky, není důvod obávat se významnějších škod. Resort v současné době nemá od zemědělců hlášeny významné podněty o škodách způsobených suchem. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Ministerstvo v posledních třech letech na ochranu před následky sucha vynaložilo zhruba 26 miliard korun. Šlo o vodohospodářská opatření, ale i ta v programu rozvoje venkova.
Nedostatek pracovníků po celém světě ohrožuje dodavatelské řetězce u potravin. Ať jsou to sběrači ovoce, pracovníci na jatkách, řidiči kamionů, skladníci, kuchaři nebo číšníci, celý globální potravinářský ekosystém se hroutí kvůli nedostatku zaměstnanců. Někteří zaměstnavatelé jsou proto nuceni výrazně zvyšovat mzdy. Hrozí tak, že ceny potravin, které už prodražují rostoucí náklady na suroviny a dopravu, se zvýší ještě víc. Uvedla to agentura Bloomberg.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
