Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Žně 2024: Navzdory rozmarům počasí proběhla sklizeň rekordně rychle

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Letošní sklizeň v České republice se blíží k závěru, zbývá sklidit pouze asi 0,3 % ploch. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že letošní žně probíhaly rychleji než loni, a to i přes nevyzpytatelné počasí. Statistici hlásí, že zemědělci letos sklízí obilniny z nejmenší plochy za více než století. Obilniny a řepku olejku již sklízí v Jihomoravském, Olomouckém a Vysočině, zatímco největší množství ploch, které ještě čeká na sklizeň, je v Libereckém a Karlovarském kraji.

Podle ministerstva zemědělství dosahuje celková produkce obilovin v letošním roce 7,06 milionu tun při průměrném výnosu 5,86 tuny na hektar. Tento výnos je přibližně o 2,2 % nižší než loni. Sklizeň je však dostatečná pro zajištění domácí spotřeby, která se dlouhodobě pohybuje kolem pěti milionů tun.

Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha označil letošní sklizeň za jednu z nejnižších v historii. Agrární komora (AK ČR) také uvedla, že letošní objemy a výnosy obilovin a řepky jsou horší než loni, přičemž negativní trend je způsoben poklesem výměry a nepříznivým počasím, jak sdělila mluvčí AK ČR Barbora Pánková.

Jakub Hurta ze společnosti Agromex upozornil na klíčovou roli pokročilých technologií a moderních zemědělských strojů při efektivní sklizni. Patrik Kalenda ze stejné společnosti dodal, že moderní stroje značky Fendt s telemetrickými jednotkami přispívají k rychlejší sklizni tím, že zajišťují efektivní řízení a optimální nastavení sklízecího ústrojí.

Témata:  zemědělství

Související

Aktuálně se děje

12. června 2025 16:49

5. června 2025 11:34

Láká, lže, vydělává: Jak SHEIN klame spotřebitele a ničí planetu

dTest se společně s dalšími 24 spotřebitelskými organizacemi z celé Evropy a pod koordinací organizace BEUC podílí na podání stížnosti k Evropské komisi a evropským dozorovým orgánům proti společnosti SHEIN kvůli používání klamavých technik, tzv. „dark patterns“. Tyto praktiky tlačí spotřebitele k nákupům, které původně neměli v úmyslu uskutečnit, a přispívají tak k ekologickým a společenským problémům spojeným s odvětvím tzv. rychlé módy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy