Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit. 

Pokud tedy propad akcií z prvních dubnových dní letošního roku byl fakticky důsledkem činů jediného muže, amerického prezidenta, jehož konání navíc ještě může být shledáno protiprávním, pak akciový propad těchto dní nelze svést na žádnou konkrétní osobu. Žádná konkrétní osoba jeho příčiny tedy ani nemůže „odložit“, žádný soud je nemůže zvrátit. Z tohoto hlediska je tedy nynější propad potenciálně závažnější než ten ze začátku dubna, vlastně nejzávažnější za více než posledních dvanáct měsíců.

Stěžejní ukazatel světových akcií, index MSCI All Country World Index, tento týden odepisuje takřka tři procenta. To je tedy nejvíce právě od zmíněného 4. dubna. Dnešní obchodování na asijských trzích varuje, že pokles se může z předchozích dní protáhnout také do dneška, do pátku.

Důvodem vleklejšího propadu světových burz je zejména obava z bubliny umělé inteligence. Nejhodnotnější světová firma, Nvidia, sice tento týden oznámila čtvrtletní výsledky, které překonaly očekávání analytiků, avšak ani to nestačilo, aby se celé odvětví umělé inteligence vzepjalo k lepšímu výkonu. Sama Nvidia včera ztratila 3,2 procenta. Investoři se totiž obávají, že akciová ocenění firem ze segmentu umělé inteligence jsou už až moc vysoká a že je bude obtížné podepřít reálnými výsledky, i přes masivní investice do datových center a další infrastruktury a technologií spjatých s rozvojem umělé inteligence. Dosud zřejmě nejzřetelněji se zhmotňuje obava trhu, že investice do umělé inteligence jsou už nyní až příliš masivní na to, aby vykázaly uspokojivou návratnost.

Například cena pojištění proti platební neschopnosti společnosti Oracle v těchto dnech prudce vyskočila nad běžnou cenu takového pojištění na trhu. Oracle masivně investuje do datových center a uskutečňuje i další velké investice do umělé inteligence, zároveň je z hlediska hodnocení svého dluhu zranitelnější než přece jenom rozkročenější giganti typu Microsoftu či Alphabet. Takže v případě splasknutí bubliny umělé inteligence půjde pojištění proti platební neschopnosti a předlužení právě Oraclu zvláště „na dračku“. A investoři na to začínají houfně sázet…

Negativní nálada kolem umělé inteligence stahuje náladu celého trhu, nejen v USA, ale celosvětově. Akciový trh USA vykazuje suverénně nejvyšší podíl na celkové tržní kapitalizaci všech burz světa, a navíc je v současnosti z historického hlediska mimořádně koncentrovaný. To znamená, že na jeho tržní kapitalizaci má nebývale vysoký podíl hrstka společností, technologických gigantů, jaké představují zmíněné Nvidia, Microsoft a Alphabet a pár dalších. Tito giganti tak či onak mohutně investují do umělé inteligence, takže pokud by na se na trhu trvaleji uhnízdil strach, že návratnost takových investic je diskutabilní, budou akciové trhy v USA a ve světě dále klesat.

Takovému temnému scénáři nahrává také to, že trh přehodnocuje své sázky na prosincové snížení základní úrokové sazby v USA. Včerejší nová čísla z amerického trhu práce, který vykazuje znaky stabilizace, nezvrátila trend posledních dní, který spočívá v poklesu pravděpodobnosti přisuzované prosincové redukci dané úrokové sazby. Americká centrální banka totiž poměrně zřetelně vyzdvihuje možná inflační rizika takového kroku. Vyšší úrokové sazby opět představují problém i pro zmíněné technologické giganty. Zdražují jejich masivní investice a jejich financování a zároveň ve výhledu možná výraznější inflace ukusuje z jejich zisků. Tím se otázka návratnosti jejich obřích investic do umělé inteligence ještě dále – a „z obou konců“ – problematizuje.

Pro českého investora, zhusta vyhledávajícího tuzemské akciové tituly, je ovšem potěšující, že pražská burza zůstává i ve ztíženém mezinárodním prostředí pátým nejvýkonnějším akciovým trhem letošního roku. V přepočtu do dolarů a po zahrnutí dividend vykazuje pražská burza, resp. její hlavní index PX, k dnešnímu dni letošní zhodnocení 70,2 procenta. Předčí jí pouze hlavní index burz v Ghaně, Zambii, Kolumbii a Rumunsku. Pražská burza je tedy světově vůbec nejvýkonnější, pokud bereme v potaz pouze ekonomiky, které Mezinárodní měnový fond označuje za vyspělé. V EU je pak Česko z hlediska výkonnosti svého akciového trhu druhé, po Rumunsku.

Témata:  akcie ekonomika akciové trhy

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

8. prosince 2025 11:30

Nezaměstnanost v ČR za listopad: Jen 800 nových uchazečů, trh práce zůstává stabilní

Komentář hlavního ekonoma GICEE Radomíra Jáče se věnuje dnešním údajům o vývoji nezaměstnanosti v ČR za listopad. Analýza shrnuje aktuální trendy na trhu práce, porovnává je s předchozími měsíci a nabízí výhled na nadcházející období.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Mzdy, důchody, daně a bydlení. Změny roku 2026, které stojí za pozornost

Rok 2026 přináší řadu úprav, které se dotýkají mezd, důchodů, energií, podnikání i bydlení. Některé změny jsou na první pohled zřejmé a jejich dopad je snadno pochopitelný. Jiné působí nenápadně, ale mohou mít dlouhodobý vliv na osobní finance nebo pracovní podmínky. Přehled deseti klíčových novinek ukazuje, že vyplatí sledovat nejen to, co se projeví okamžitě, ale i to, co bude fungovat spíše v pozadí.