Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku se chystá dotační tunel, tvrdí prezident Agrární komory

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Produkční zemědělci se kvůli novému nastavení dotací ocitnou na hranici přežití. Na protestním setkání zemědělců v pražské Lucerně to dnes řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který shromáždění svým projevem zahájil. Zmínil také, že přesun peněz k menším farmářům povede k tomu, že střední a větší podniky nebudou schopné konkurovat firmám z okolních zemí.

Doležal zmínil, že zemědělci sdružení v Agrární komoře hospodaří na více než 60 procentech zemědělské půdy. Větší firmy jsou podle něj zásadní pro zajištění potravinové bezpečnosti.

Komora i Zemědělský svaz už od ledna protestují proti změnám v nastavení dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Kritizují vládní rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou malí farmáři.

Podle Doležela to povede k tomu, že místo hospodaření se budou "těžit dotace". Varoval před tím, že kvůli tomu, že produkční zemědělci dostanou méně peněz, budou podniky rušit chovy a propouštět zaměstnance. "V ČR se nechystá podpora produkčního zemědělství, chystá se dotační tunel. Velké investiční skupiny budou skupovat půdu a brát práci zemědělcům," řekl. Hrozí to, že budou vznikat fiktivní zemědělci, kteří budou jen čerpat dotace bez produkce, dodal.

Kritizoval také to, že o nastavení dotací podle něj rozhodují poradci politiků, kteří zemědělství vůbec nerozumí.

Témata:  zemědělství

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2025 17:21

Otevřeno-Zavřeno! Jak je v obchodech možné nakupovat na Velikonoce 2025?

V České republice máte stále několik dní na nákup, ale počítejte s tím, že během dubna dojde k omezení prodeje v obchodech na jeden den kvůli velikonočním svátkům.

Zdroj: Tomáš Karas

Další zprávy

EUR

Komentář

Konec přísné dluhové brzdy v Německu a jeho dopad na evropské země

Německo, které je považováno za nejdisciplinovanější zemi, pokud jde o fiskální řízení, se rozhodlo pro radikální krok – snížit svou úvěrovou brzdu. Po období stagnace chce nastupující vláda obnovit postavení země investicemi do klíčových segmentů hospodářství – od infrastruktury až po průmysl. Zatímco na jednu stranu je tento plán pozitivní pro růst nejen Německa, ale i dalších evropských zemí, na druhou stranu bude veřejný dluh narůstat, což je v rozporu s pravidly Evropské unie (EU), říká Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading ve svém komentáři.