Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.

Osvobození spropitného od daně z příjmů, další z plánovaných opatření nové vlády, by mělo na rozpočet jen zanedbatelný dopad – řádově okolo 1 miliardy Kč ročně –, protože značná část spropitného se již nyní nezdaňuje. Opatření by ale mohlo zlepšit postavení zaměstnanců – pokud by se spropitné začalo oficiálně vykazovat, mohlo by přispět k vyšší transparentnosti jejich příjmů. To jim pomůže například při žádosti o hypotéku.

Třetí z plánovaných kroků rodícího se kabinetu v oblasti gastropodnikání, omezení marží obchodních řetězců, jde ve šlépějích například Maďarska či Rumunska, které se k podobně regulaci uchýlily v poslední době, a to zejména u základních potravin. Maďarsko od roku 2025 stanovilo maximální přirážku 10 % pro vybrané potraviny, což krátkodobě snížilo ceny, ale vedlo i k omezení nabídky a přesunu marží na jiné zboží. Rumunsko opatření periodicky prodlužuje a doprovází ho kontrolami trhu. Třeba taková Francie volí mírnější, spíše dobrovolný přístup založený na dohodách s obchodníky a větší transparentnosti cen.

Ukazuje se, že administrativní stropy marží mohou krátkodobě zbrzdit růst cen, ale současně narušují fungování trhu.

Témata:  Nealko nápoje DPH restaurace Peníze

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.