Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.

Osvobození spropitného od daně z příjmů, další z plánovaných opatření nové vlády, by mělo na rozpočet jen zanedbatelný dopad – řádově okolo 1 miliardy Kč ročně –, protože značná část spropitného se již nyní nezdaňuje. Opatření by ale mohlo zlepšit postavení zaměstnanců – pokud by se spropitné začalo oficiálně vykazovat, mohlo by přispět k vyšší transparentnosti jejich příjmů. To jim pomůže například při žádosti o hypotéku.

Třetí z plánovaných kroků rodícího se kabinetu v oblasti gastropodnikání, omezení marží obchodních řetězců, jde ve šlépějích například Maďarska či Rumunska, které se k podobně regulaci uchýlily v poslední době, a to zejména u základních potravin. Maďarsko od roku 2025 stanovilo maximální přirážku 10 % pro vybrané potraviny, což krátkodobě snížilo ceny, ale vedlo i k omezení nabídky a přesunu marží na jiné zboží. Rumunsko opatření periodicky prodlužuje a doprovází ho kontrolami trhu. Třeba taková Francie volí mírnější, spíše dobrovolný přístup založený na dohodách s obchodníky a větší transparentnosti cen.

Ukazuje se, že administrativní stropy marží mohou krátkodobě zbrzdit růst cen, ale současně narušují fungování trhu.

Témata:  Nealko nápoje DPH restaurace Peníze

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

16. ledna 2026 11:48

Generace Z přichází, české firmy mění pravidla práce

Firmy stále stojí na zkušenějších ročnících, ale nový pracovní model je nevyhnutelný. Evropský pracovní trh prochází obdobím výrazné demografické proměny. Eurostat dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu lidí v produktivním věku a na stárnutí populace, což zasáhne především státy se silnou průmyslovou a energetickou základnou. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Rozmach umělé inteligence tlačí ceny elektroniky a automobilů vzhůru

V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.