Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby. Návrh už v lednu vyvolal protesty zemědělců. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce získat na podporu malých a středních podniků až tři miliardy korun ročně. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky nastavuje pravidla vyplácení dotací na období od roku 2023 do roku 2027. Vláda návrh odeslala Evropské komisi (EK) v lednu a koncem dubna dostala od komise odpověď s připomínkami. Už od ledna návrh na výši redistributivní platby kritizuje hlavně Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, kteří varují před tím, že nastavení dotací povede k dalšímu růstu cen potravin a omezení produkce.

„Postup při schvalování a vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. V rámci redistributivní platby potvrdili návrh 23 procent na prvních 150 hektarů,“ řekl Nekula.

Témata:  zemědělství

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:29

Napětí na Blízkém východě rozhýbalo trhy. Hypotéky mohou přestat zlevňovat

Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Rostou výnosy dlouhodobých dluhopisů i sazby úrokových swapů, které bankám zdražují financování hypoték. Investoři by však podle analytika Swiss Life Select Šimona Schloffa neměli reagovat unáhlenými výprodeji a měli by držet diverzifikované portfolio s dlouhodobým horizontem.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.