Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby. Návrh už v lednu vyvolal protesty zemědělců. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce získat na podporu malých a středních podniků až tři miliardy korun ročně. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky nastavuje pravidla vyplácení dotací na období od roku 2023 do roku 2027. Vláda návrh odeslala Evropské komisi (EK) v lednu a koncem dubna dostala od komise odpověď s připomínkami. Už od ledna návrh na výši redistributivní platby kritizuje hlavně Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, kteří varují před tím, že nastavení dotací povede k dalšímu růstu cen potravin a omezení produkce.

„Postup při schvalování a vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. V rámci redistributivní platby potvrdili návrh 23 procent na prvních 150 hektarů,“ řekl Nekula.

Témata:  zemědělství

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.