Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny výrobců v Česku v lednu dál rostly o desítky procent

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.

V zemědělství oproti loňskému lednu výrazně vzrostly například ceny brambor či vajec. Brambory podražily o 43,1 procenta, a vejce dokonce o 82,7 procenta. Celkově v rostlinné výrobě ceny stouply o 17,7 procenta. Kromě brambor podražila také zelenina o 39,1 procenta a obiloviny o 27,5 procenta. Naopak ceny ovoce klesly o 7,4 procenta a zlevnily také olejniny o 2,2 procenta. V živočišné výrobě ceny vzrostly o 37,8 procenta, což je podle ČSÚ dosud nejvyšší meziroční růst. Kromě vajec stouply i ceny prasat o 51 procent, ceny drůbeže o 29,1 procenta, ceny mléka o 36,4 procenta a ceny skotu o 19,7 procenta.

V průmyslu stouply třeba ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 35,7 procenta a ceny černého a hnědého uhlí a lignitu o 82 procent. Právě ceny energií podle vedoucího oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimíra Klimeše nejvíce přispěly ke zdražování v průmyslu. Ceny průmyslových výrobců bez energií se meziročně zvýšily o 13,3 procenta. Kromě elektřiny a uhlí zdražily také voda o 16,3 procenta, potravinářské výrobky o 29,1 procenta a motorová vozidla o 6,2 procenta.

Ve stavebnictví stouply v lednu meziročně ceny spotřebovávaných materiálů a výrobků o 14,3 procenta. Ve službách vzrostly ceny týkající se zaměstnání o 27,6 procenta, v programování o 9,1 procenta, za skladování a podpůrné služby v dopravě o 5,5 procenta a za reklamní služby a průzkum trhu o 6,4 procenta.

"Lednové výsledky cen ve výrobě nevyznívají příznivě, protože potvrzují pokračování inflační vlny ve velké části ekonomiky. Sice nás mohou těšit nižší meziroční čísla, avšak ta jdou na vrub výpočtu z vyššího srovnávacího základu," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

"Otázkou je, zda se v ekonomice vytváří nový proinflační impuls - anebo se ekonomika ještě adaptuje na předchozí šok. Data o vývoji poptávky a údaje o očekávání vývoje výrobních cen ukazují na druhou možnost," zhodnotil aktuální data analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. "Pokles poptávky by tak měl ceny dříve či později dohnat. Rizikem však je, že se poptávka zotaví rychleji, než se aktuálně počítá," doplnil.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy růst výrobních cen předznamenává zvyšování spotřebitelských cen. "Jde o další tlak na ČNB, aby zvedla úroky, neboť takhle masivní růst výrobních cen nikdo z expertů nečekal," uvedl. Neočekává ale, že by centrální banka ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila.

V lednu statistici zaznamenali většinou také meziměsíční nárůst cen. U zemědělských výrobců ceny vzrostly o 1,7 procenta, u průmyslových výrobců o 5,8 procenta a ceny stavebních prací stouply o 0,6 procenta. Pouze ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně mírně snížily, když poklesly o 0,3 procenta.

Témata:  zemědělství stavebnictví průmysl Peníze

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.