Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny výrobců v Česku v lednu dál rostly o desítky procent

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.

V zemědělství oproti loňskému lednu výrazně vzrostly například ceny brambor či vajec. Brambory podražily o 43,1 procenta, a vejce dokonce o 82,7 procenta. Celkově v rostlinné výrobě ceny stouply o 17,7 procenta. Kromě brambor podražila také zelenina o 39,1 procenta a obiloviny o 27,5 procenta. Naopak ceny ovoce klesly o 7,4 procenta a zlevnily také olejniny o 2,2 procenta. V živočišné výrobě ceny vzrostly o 37,8 procenta, což je podle ČSÚ dosud nejvyšší meziroční růst. Kromě vajec stouply i ceny prasat o 51 procent, ceny drůbeže o 29,1 procenta, ceny mléka o 36,4 procenta a ceny skotu o 19,7 procenta.

V průmyslu stouply třeba ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 35,7 procenta a ceny černého a hnědého uhlí a lignitu o 82 procent. Právě ceny energií podle vedoucího oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimíra Klimeše nejvíce přispěly ke zdražování v průmyslu. Ceny průmyslových výrobců bez energií se meziročně zvýšily o 13,3 procenta. Kromě elektřiny a uhlí zdražily také voda o 16,3 procenta, potravinářské výrobky o 29,1 procenta a motorová vozidla o 6,2 procenta.

Ve stavebnictví stouply v lednu meziročně ceny spotřebovávaných materiálů a výrobků o 14,3 procenta. Ve službách vzrostly ceny týkající se zaměstnání o 27,6 procenta, v programování o 9,1 procenta, za skladování a podpůrné služby v dopravě o 5,5 procenta a za reklamní služby a průzkum trhu o 6,4 procenta.

"Lednové výsledky cen ve výrobě nevyznívají příznivě, protože potvrzují pokračování inflační vlny ve velké části ekonomiky. Sice nás mohou těšit nižší meziroční čísla, avšak ta jdou na vrub výpočtu z vyššího srovnávacího základu," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

"Otázkou je, zda se v ekonomice vytváří nový proinflační impuls - anebo se ekonomika ještě adaptuje na předchozí šok. Data o vývoji poptávky a údaje o očekávání vývoje výrobních cen ukazují na druhou možnost," zhodnotil aktuální data analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. "Pokles poptávky by tak měl ceny dříve či později dohnat. Rizikem však je, že se poptávka zotaví rychleji, než se aktuálně počítá," doplnil.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy růst výrobních cen předznamenává zvyšování spotřebitelských cen. "Jde o další tlak na ČNB, aby zvedla úroky, neboť takhle masivní růst výrobních cen nikdo z expertů nečekal," uvedl. Neočekává ale, že by centrální banka ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila.

V lednu statistici zaznamenali většinou také meziměsíční nárůst cen. U zemědělských výrobců ceny vzrostly o 1,7 procenta, u průmyslových výrobců o 5,8 procenta a ceny stavebních prací stouply o 0,6 procenta. Pouze ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně mírně snížily, když poklesly o 0,3 procenta.

Témata:  zemědělství stavebnictví průmysl Peníze

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.