Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rakousko se topí v dluzích. Sociální bydlení ve Vídni se ukazuje jako drahý luxus

EUR
EUR
Foto: INCORP images

Rakousko se topí v dluzích. Rozpočtový deficit země bude letos atakovat pětiprocentní hranici. Bude tak blízko úrovně, jíž Česko dosáhlo v kritickém covidovém roce 2020. Stěžejním zdrojem nečekaně vysokého deficitu je zlé hospodaření metropole Vídně.

Klíčovým zdrojem deficitu města Vídně je zase nákladné sociální bydlení, v Česku v poslední době zhusta skloňované coby možná inspirace.

Sociální bydlení ve Vídni je ovšem ve skutečnosti drahé a neudržitelné. Ačkoli základní nájemné se jeví nízké, skutečné náklady jsou vysoké, a to hned z několika důvodů. Prvním je 10% daň z nájmu, dalším pak poměrně vysoké poplatky za energie, opravy a údržbu (např. topení, které v sousedním Německu často hradí pronajímatel). Rovněž vstupní poplatky při nastěhování družstevního bytu jsou citelné.

Noví nájemci platí o 17 % vyšší nájemné na m² než dlouhodobí, kteří často dědí byty za symbolické částky. Systém je přitom financován 1% daní z mezd všech pracujících. Celkem 0,25 % HDP Rakouska jde na sociální bydlení, což představuje 3. nejvyšší údaj v OECD.

Celý systém rakouského, hlavně tedy vídeňského sociálního bydlení je ovšem znatelně deficitní, a to přesto, že, například, třetina obecních bytů postrádá centrální topení nebo vlastní koupelnu.

Témata:  Rakousko Vídeň EUR

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.