Rakousko se topí v dluzích. Sociální bydlení ve Vídni se ukazuje jako drahý luxus

Klíčovým zdrojem deficitu města Vídně je zase nákladné sociální bydlení, v Česku v poslední době zhusta skloňované coby možná inspirace.

Sociální bydlení ve Vídni je ovšem ve skutečnosti drahé a neudržitelné. Ačkoli základní nájemné se jeví nízké, skutečné náklady jsou vysoké, a to hned z několika důvodů. Prvním je 10% daň z nájmu, dalším pak poměrně vysoké poplatky za energie, opravy a údržbu (např. topení, které v sousedním Německu často hradí pronajímatel). Rovněž vstupní poplatky při nastěhování družstevního bytu jsou citelné.

Čtěte také

Maďarsko v měnové unii s USA? Orbán mluví o finančním štítu, Bílý dům mlčí

Ekonomika Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem. 

Noví nájemci platí o 17 % vyšší nájemné na m² než dlouhodobí, kteří často dědí byty za symbolické částky. Systém je přitom financován 1% daní z mezd všech pracujících. Celkem 0,25 % HDP Rakouska jde na sociální bydlení, což představuje 3. nejvyšší údaj v OECD.

Celý systém rakouského, hlavně tedy vídeňského sociálního bydlení je ovšem znatelně deficitní, a to přesto, že, například, třetina obecních bytů postrádá centrální topení nebo vlastní koupelnu.

Témata:  Rakousko,  Vídeň,  EUR