Jaké jsou prognózy vývoje trhu práce pro rok 2020? Růst mezd trochu zpomalí, ale tlak na zaměstnavatele neustane, na trhu práce bude stále málo kvalitních uchazečů. Tempo náboru nových lidí nejspíš zvolní, ale nepůjde o všeobecný trend – některé firmy budou propouštět, u jiných intenzita náboru nepoleví. Rozdíly budou jak mezi jednotlivými odvětvími, tak regiony.
Novela zákona o nemocenském pojištění od 1. ledna 2020 zavádí nový systém elektronických neschopenek (eNeschopenek). Cílem je zjednodušení a urychlení komunikace mezi orgány nemocenského pojištění, ošetřujícími lékaři, zaměstnavateli a nemocnými zaměstnanci.
Vláda na svém jednání v pondělí 16. prosince 2019 schválila návrh novely zákoníku práce předkládaný Ministerstvem práce a sociálních věcí. Součástí novely je ukotvení sdíleného pracovního místa, změna výpočtu nároku na dovolenou, navýšení finanční náhrady pro pozůstalé po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zjednoduší se také doručování písemností a dojde ke snížení administrativní náročnosti zaměstnavatelů. Nyní návrh zamíří k projednání v parlamentu.
Sněmovna dala šanci návrhu KSČM na prodloužení základní výměry dovolené pro zaměstnance z nejméně čtyř na pět týdnů. ODS a TOP 09 neprosadily v dnešním prvním čtení zamítnutí novely zákoníku práce už v úvodním kole. Předlohou se nyní bude zabývat sociální a rozpočtový výbor.
Zaměstnavatelé zatím nedostali k testování nové elektronické neschopenky, které se v Česku mají používat od ledna. Obávají se toho, že se spuštění nového systému nemusí obejít bez obtíží. Po jednání tripartity to na tiskové konferenci řekl viceprezident Svazů průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Spravedlivější výpočet dovolené nebo sdílené pracovní místo. To jsou některé ze změn, které obsahuje novela zákoníku práce z dílny MPSV. Aby byla cesta tohoto návrhu parlamentem co nejsnazší, tak 14. 10. 2019 na Úřadu vlády došlo k podpisu „Gentlemanské dohody“ mezi zástupci vládní koalice, odborů i zaměstnavatelů. Všechny strany se dohodly, že budou podporovat návrh právě v této aktuální podobě. Jedná se o čestnou dohodu a její plnění není právně vymahatelné.
Odboráři ve firmách se budou příští rok snažit vyjednat pro pracovníky navýšení mezd nejčastěji o šest či sedm procent. Tento cíl dnes na shromáždění v Praze, kterého se účastnilo přes 1500 odborářských vyjednavačů a vyjednavaček, zveřejnila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
V průzkumu společnost Challenger uvedlo v prvním pololetí až 1 430 amerických firem, že budou propouštět zaměstnance z důvodu zavedení cel. Je to dvojnásobek počtu z minulého roku. Číslo prudce vzrostlo zejména v červenci, a to až o 1053 propuštěných.
Dlouhý růst české ekonomiky způsobil, že v posledních měsících z Česka prakticky vymizela nezaměstnanost. Počet nabízených volných míst převyšuje lidí registrovaných na úřadech práce, v podstatě každý, kdo chce, práci najde.
Zaměstnanci zestárli, jejich průměrný věk se za uplynulých devět let zvýšil o dva roky a v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 43,3 roku.
Nemocní pracovníci v Česku začnou od července znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Karenční doba se po deseti letech ruší.
Chystáte se na dovolenou a máte obavy, abyste v zaměstnání nenarazili? V jakém případě může zaměstnavatel váš termín dovolené neschválit a nařídit jiný? Na co má zaměstnanec podle zákoníku práce nárok, radí Vít Havrda, advokát ze společnosti KODAP legal.
Růst státních příspěvků zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením vláda před zákonodárci nepodpoří, ale ani neodmítne. K novele skupiny poslanců, podle níž by mohly dosáhnout až 12.800 korun měsíčně místo nynějších 12.000 korun, se kabinet postaví ve Sněmovně neutrálně, schválil podle informací tiskového odboru úřadu vlády na svém dnešním jednání. Poslanci návrh zdůvodňují růstem minimální mzdy.
Zaměstnanci na počítačích a mobilech promrhají denně 65 minut. Elektronická zahálka jednoho zaměstnance tak stojí firmy měsíčně 4 318 Kč[1], což v celoročním úhrnu představuje 51 813 Kč. To je o 3 869 Kč více než loni, ale jenom kvůli růstu průměrné mzdy. Počet minut promrhaného času se totiž po deseti letech měření poprvé zastavil. Vyplývá to z analýzy zneužívání pracovního času, kterou již desátým rokem realizuje společnost truconneXion, a to na základě analýzy dvou set společností působících v ČR. Měření se zaměřuje na administrativní profese, tedy tam, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.
Zaměstnavatelům se kvůli minimální mzdě možná přestane vyplácet zaměstnávat postižené osoby. Mzda totiž roste neúměrně státnímu příspěvku na postižené a zaměstnavatelé by na tom mohli prodělávat.
Více než 37 % podniků v regionu EMEA1 sužují podvody s cestovními náklady a výdaji. O další peníze pak společnosti přicházejí kvůli duplicitním fakturám (27 %), nevýhodným smlouvám s dodavateli (přes 25 %) a svým zaměstnancům, kteří zneužívají firemní platební karty (22 %). Podle výzkumu společnosti SAS se sice společnosti snaží proti podvodům bojovat, ale používají zastaralé metody či software, které nejsou účinné.
Daňové zatížení mezd v České republice vloni činilo 43,7 procenta, proti předchozímu roku se tak zvýšilo o 0,38 procentního bodu. V rámci 36 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bylo sedmé nejvyšší. Vyplývá to z dnešní zprávy OECD.
Nejenom mladí tápou a hledají své „ideální“ profesní uplatnění. Nespokojenost v práci pociťují téměř dvě pětiny Čechů a 16 procent dokonce zvažuje změnu. Na trhu práce působí různí kariéroví odborníci, kteří lidem pomáhají vyznat se v možnostech pracovního trhu i v sobě samých. S jejich přispěním lidé snáz pochopí směr, kterým se vydat, aby nová práce skutečně stála za to.
Komentář - Představte si místo, v němž minimální mzda dosahuje 16 tisíc korun. Důchod za desítky odpracovaných let 15 tisíc korun. Stát plný radosti otevírá státní kasu a rozhazuje peníze po hrstech. A zaměstnavatelé každé ráno vstávají do práce plní elánu, protože mohou svým zaměstnancům vyplácet více peněz za kratší pracovní dobu. Vítejte v České republice v roce 2021.
Ženy v Česku se teprve v polovině března dostanou na částku, kterou si loni vydělali muži. K tomu, aby dosáhly na průměrný roční mužský výdělek, musí pracovat přes 14 měsíců. V průměru totiž pobírají zhruba o pětinu méně než muži. Takzvaný den platové rovnosti (Equal Pay Day) připadá v ČR na neděli 17. března. ČTK o tom informovala společnost Business & Professional Women ČR (BPW). Česko patří v EU k zemím s největším rozdílem v odměňování žen a mužů.
Rostoucí a stabilní ekonomika ve spojení s nízkou nezaměstnaností přinesly mnoha zaměstnancům v posledních měsících a letech vyšší mzdy. „Někde rostly až o desítky procent. Více peněz dostávají lidé v dělnických profesích ve výrobě a logistice, vyšších částek na výplatnicích se dočkali také lidé zaměstnaní v obchodních řetězcích,“ říká Tomáš Surka, managing partner v personálně-poradenské společnosti Devire.
Šest kol přijímacího řízení, celodenní komplexní testování formou assessment centra či opakované konferenční hovory s vedením firmy sedícím kdesi v zámoří. Na zájemce o práci čeká při pohovorech spoustu dříve neznámých úskalí. Jak se jim nejlépe vyhnout a připravit se na ně?
Loňský rok lámal na pracovním trhu rekordy – v minulosti totiž nikdy nebyla v Česku míra nezaměstnanosti tak nízká. Firmy se proto musely o nové zaměstnance přetahovat a často slevovat ze svých nároků. Podle odborníků tato doba končí.
1. dubna 2025 12:29
1. dubna 2025 12:11
31. března 2025 9:54
31. března 2025 9:30
30. března 2025 19:09
29. března 2025 22:46
28. března 2025 18:55
28. března 2025 10:03
28. března 2025 9:03
27. března 2025 14:02
27. března 2025 13:06
27. března 2025 12:11
27. března 2025 12:00
26. března 2025 11:58
26. března 2025 11:19
Finanční problémy mohou potkat každého z nás. Ztráta práce, nemoc nebo nečekané výdaje. Pokud se dostanete do potíží, řešením může být insolvenční řízení. Ale co když i po něm toužíte po hypotéce? Nezoufejte! Máme pro vás tipy, jak zvýšit šanci na schválení úvěru i po insolvenci.
Zdroj: Marie Dvořáková
Český statistický úřad dnes potvrdil, že tuzemská ekonomika loni přidala jedno procento, když v posledním čtvrtletí stoupla meziročně o 1,8 procenta. Stěžejním tahounem ekonomiky byla spotřeba domácností, která však mohla být ještě znatelně výraznější – a růst celé české ekonomiky jakbysmet. Jenže Češi stále spoří až přespříliš.
