Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko se bez cizinců neobejde. Počet lidí ze třetích zemí strmě roste

Práce v kanceláři
Práce v kanceláři
Foto: Freeimages.com

Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad občany EU.

V České republice se více usazují tzv. třetizemci než sousedé ze stejného ekonomického prostoru. Podíl jejich trvalých pobytů je výrazně vyšší (60%) než přechodných, mají zde také více vlastní rodiny a děti. U občanů Evropské unie naopak převládají přechodné pobyty. „Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané především východoevropských zemí Unie vytlačují pracovníky ze třetích zemí. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou,“ upozorňuje Jarmila Marešová, expertka ČSÚ na mezinárodní migraci.

Zatímco přechodné pobyty jsou úzce spojeny se stěhováním za prací a tedy poptávkou po pracovní síle, počet trvalých pobytů roste plynule. V roce 2007 překročil hranici 150 tis. a aktuálně se blíží k počtu 300 tis. registrovaných osob. Do počtu registrovaných cizinců přitom nejsou zahrnuti turisté, ale také mnoho zahraničních pracovníků, kteří zde pracují v rámci volného pohybu osob a nepřihlásili se cizinecké policii. Občané EU tvoří již takřka dvě třetiny cizinců evidovaných úřady práce, tj. cizinců v postavení zaměstnanců. „Na ekonomický cyklus nejvýrazněji reaguje počet Ukrajinců, který mezi roky 2008 a 2011 v době krize poklesl z 81 tis. na 35 tis. osob, ale od roku 2015 opět rychle přibýval až na 121 tis. osob. Novinkou jsou také rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU,“ potvrzuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Menší počet žen je ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký (5,4 %) je pak podíl osob ve věku přes 65 let.

„Největší podíl cizinců, 29,5 %, je zaměstnán v průmyslu. Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání se 17,6 %, dále velkoobchod a maloobchod s necelými 10 % a stavebnictví s podílem lehce nad 9 %,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

V běžných dělnických profesích nejsou ve výdělkových úrovních mezi státními občanstvími výrazné rozdíly, snad jen ty způsobené vyšším počtem přesčasových hodin u cizinců. Lze tak konstatovat, že nikdo není v Česku mzdově diskriminován v tom smyslu, že by bral kvůli cizímu občanství za stejnou práci nižší mzdu. Ve specializovaných skupinách s potřebou vysoké kvalifikace naopak dosahují cizinci i výrazně vyšších mezd, konkrétně v informačních a komunikačních činnostech dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dokonce cca. 65 tis. Kč hrubého.

Témata:  zaměstnanci,  zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 11:05

Od ledna pojišťovny zaplatí 112 nových zdravotních výkonů. Pacientům se otevřou modernější možnosti léčby

Modernější léčba rakoviny, přesnější diagnostika plicních nádorů, šetrnější zákroky při děložních myomech nebo lepší ochrana nejmenších dětí. To jsou některé z novinek, které od 1. ledna 2027 rozšíří zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví zařadí do seznamu 112 nových výkonů. Finanční dopad změn odhaduje na 627 až 644 milionů korun.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.