Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Diskriminace žen v zaměstnání. Teprve v polovině března se dostanou na loňský výdělek mužů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ženy v Česku se teprve v polovině března dostanou na částku, kterou si loni vydělali muži. K tomu, aby dosáhly na průměrný roční mužský výdělek, musí pracovat přes 14 měsíců. V průměru totiž pobírají zhruba o pětinu méně než muži. Takzvaný den platové rovnosti (Equal Pay Day) připadá v ČR na neděli 17. března. ČTK o tom informovala společnost Business & Professional Women ČR (BPW). Česko patří v EU k zemím s největším rozdílem v odměňování žen a mužů.

"Až do tohoto data (17. března) musejí ženy pracovat na tom, aby dosáhly stejné průměrné mzdy za rok 2018 jako muži. Podle zjištění Českého statistického úřadu je nejvyšší platový rozdíl stále mezi ženam​i ​a muži s vysokoškolským vzděláním, v průměru dosahuje ​27,8 procenta," uvedla mluvčí BPW Marie Petrovová. Podotkla, že se výrazně liší i zastoupení žen a mužů ve vedení firem. "Aktuálně je mezi nejvyššími manažery firem pouze sedm procent žen," dodala.

Podle údajů ČSÚ medián mezd v loňském posledním čtvrtletí dosáhl u mužů 31.910 korun a u žen 26.490 korun. Mužská částka byla o pětinu vyšší. Mužům se mediánová suma, na kterou dosáhla polovina pracovníků, meziročně zvýšila o 7,7 procenta. Ženám rostla o 6,9 procenta. "Zejména oblast vysokých výdělků je u mužů notně vyšší než u žen," podotkli statistici. Desetina žen s nejvyššími příjmy vydělávala přes 46.645 korun. U desetiny nejlépe placených mužů to bylo přes 60.671 korun, tedy o 30 procent víc. U nízkých výdělků byl rozdíl desetinový.

Ženy pracují v hůř odměňovaných oborech a na nižších pozicích, do vedoucích postů se dostávají obtížně. Často ale i na stejných místech a ve stejných profesích mívají méně než jejich kolegové. Studie ukázaly, že na růst příjmu má vliv také mateřství a péče o děti. Kvůli několikaleté rodičovské a přerušení práce ženy své mužské kolegy výdělkově už nikdy nedoženou. Podle údajů Českého statistického úřadu ženy dosahují v posledních letech vyššího vzdělání než muži.

Ženy podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, vydělávají víc než muži jen asi ve dvou procentech zaměstnání. V průměru pobírají o několik stokorun víc než jejich kolegové. V profesích s vysokou průměrnou mzdou a vysokou kvalifikací naopak dostávají průměrně i o několik desítek tisíc měsíčně méně než muži.

Největší rozdíl panoval podle analýzy u finančních makléřů a makléřek. Ty měly o polovinu méně než jejich kolegové. Průměrný měsíční výdělek se lišil o víc než 33.400 korun, ročně to přesahovalo 400.000 korun. Řídící pracovníci strategických a politických organizací měli o 45 procent víc než ženy na těchto postech. Mužská částka byla v průměru o 51.000 měsíčně vyšší, ročně tedy o 612.000 korun. Řídící pracovníci ve zdravotnictví vydělávali o 41 procent víc než řídící pracovnice, což bylo měsíčně o 36.241 korun - ročně zhruba o 435.000 korun. Šéfové společností měli o 35 procent víc než šéfky, tedy o téměř 33.000 korun měsíčně - ročně o bezmála 400.000 o korun.

Podle organizace BPW je ženská práce v Česku podhodnocovaná. K výdělkové propasti přispívá netransparentní systém odměňování, nedostatečné možnosti sladit práci s rodinou či stereotypní volba povolání pro dívky a chlapce, uvedla společnost BPW.

Témata:  ženy zaměstnavatelé muži platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.