Důchod 15 tisíc, minimální mzda ještě vyšší. Maláčová chce vzít na důchody z daní

Plány současné vlády jsou až neuvěřitelné. Tandem Andrej Babiš - Jana Maláčová se rozhodli, že potěší nejnižší příjmové skupiny, tedy seniory a zaměstnance s minimální mzdou. A začnou jim přidávat co hrdlo ráčí.

Průměrný důchod ve výši 13 200 korun už totiž nestačí. Je potřeba ho navýšit, o pár stovek jeden rok, o dalších pár stovek další rok. V roce 2021 by měl být podle Babiše 15 tisíc korun.

Stát ale myslí i na zaměstnance. Ti by měli brát už ne 13 350 korun, ale v roce 2021 dokonce 15 200 korun, a Maláčová ji chce dostat dokonce až na 16 tisíc korun. A to vše za 37,5 odpracovaných hodin týdně, jak se snaží prosadit odbory.

Zní to jako ideální stav? Pro seniory a některé zaměstnance možná. Pro zaměstnavatele ale jde o noční můru, a stejně tak pro stát, ten si to jen neuvědomuje. Nebo alespoň jeho část.

Dlouhodobě se totiž hovoří o tom, že na důchody nejsou a nebudou peníze. Nejsou to jen plané řeči opozice, státní kasa není nafukovací a například podle europoslance Luďka Niedemayera není připravena ani na ekonomické krize typu brexit nebo obchodní válka USA. 

Plány vlády zní dobře na papíře, navzdory tomu, že se ekonomika v některých zemích začíná dostávat do recese a podle mnoha uznávaných ekonomů klepe finanční krize na dveře. Pokud ale přijde, nejhůře na tom budou podle europoslance právě ti nejchudší.

Maláčová však představila skvělý plán, jak sehnat peníze na penze. Na důchody chce vzít z daní. To, že by na důchody nebylo, navíc popírá. "Pokud najdeme dodatečné fiskální příjmy a budeme to přizpůsobovat, tak obavy mít nemusíme," řekla v České televizi. Podstatné je ono slovíčko "pokud".

Sama totiž žádné návrhy a nápady nemá. Zvyšovat z cizího a neřešit příjmy je holý populismus, a ačkoliv se ministryně nechala slyšet, že by se podívala například na sektorové daně, jedním dechem dodala, že zatím nic konkrétního nikdo neřeší. Ekonomika se má nyní dobře, a tak pravděpodobně není třeba to řešit. Co ale bude ve chvíli, až se mít dobře nebude? 

Pak plané sliby a bezhlavé navyšování padnou, a zaměstnance to dokonce možná potká dříve, než důchodce. Řada z nich už nyní musí na své podřízené vynakládat nemalé částky, aby si je na poli rekordně nízké nezaměstnanosti udržela. Příští rok by ale za každého svého zaměstnance měli platit více než 20 tisíc korun měsíčně. 

Zaměstnavatele totiž nezajímá čistá nebo hrubá mzda, ale celkové náklady a odvody, které za zaměstnance má. Podstatnější je, že ruku v ruce s minimální mzdou roste i mzda zaručená, kterou pobírá většina zaměstnanců. Celkové navýšení tak mže být ještě markantnější. To vše samozřejmě za méně práce, neboť se objevují názory, že pracovní doba je moc dlouhá. A je třeba ji zkrátit, ale za stejné peníze.

Je samozřejmě správné, aby senioři brali co nejvyšší důchody a aby zaměstnanci nechodili domů s málem. Chce-li se ale odrážet od průměrné mzdy, musí si uvědomit, že tu netvoří minimální mzdy, ale ty i maximální, na které většina lidí nedosáhne, a které si mohou dovolit například zahraniční firmy.

Malí čeští zaměstnavatelé s jedním dvěma zaměstnanci proto státu moc nepoděkují, protože namísto slibovaných úlev je čeká další navyšování. A podle Maláčové je třeba, aby například živnostníci platili vyšší daně než dosud. 

Lidé pobírající vyšší mzdy a zaměstnavatelé ale přece nejsou hlavní voličskou základnou hnutí ANO a ČSSD, tak proč se zaobírat jejich starostmi. Cílit na méně majetné a seniory se zkrátka jeví z politického hlediska jako výhodnější. Že by už nyní visely se vzduchu blížící se volby?

Témata:  důchody,  minimální mzda,  zaměstnavatelé