Rozpočet přežije i Babišovy sliby. Německo by na tom bylo hůř o pětinu

Podle Národní rozpočtové rady by celé, plné a okamžité plnění programového prohlášení vznikající vlády v podobě dodatečných výdajů a ztráty v příjmech vyšlo na 80 až 100 miliard korun ročně. Kdyby jej tedy vláda stihla naplnit už v příštím roce, což je dost odvážná úvaha, stoupne deficit veřejných financí z nyní plánovaných 1,9 % HDP na 2,9 % HDP, vyjdeme-li z dnes vydané prognózy ministerstva financí. Česko by tedy stále plnilo příslušné maastrichtské kritérium pro přijetí eura.

Pro srovnání, Rakousko bude mít podle konsensu analytiků oslovených Bloombergem v příštím roce deficit veřejných financí 4,0 % HDP, Německo 3,5 % HDP, Polsko dokonce 6,5 % HDP, Maďarsko 4,5 % HDP a Slovensko 4,3 % HDP.

Čtěte také

Velké změny v Česku: vyšší platy pro učitele, strategie ochrany krajiny a modernizace věznic

Aktuality Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení vlády schválil kabinet Petra Fialy na zasedání ve středu 29. října 2025. Schválil také novou politiku krajiny nebo tři koncepční materiály Ministerstva spravedlnosti, které se týkají zásad trestní politiky v Česku, budoucnosti vězeňství a probační a mediační služby.

Pokud má v Česku udeřit rozpočtový armageddon, pak už je všude okolo, včetně Německa a Rakouska, a mnohem silnější... Německo má mít v příštím roce o 20 % vyšší deficit než Česko plnící všechny body programového prohlášení hned v prvním roce, Rakousko o 38 %, a Polsko dokonce o 124 %...

Jsou-li okolní země vodítkem, netřeba se ani obávat výraznějšího inflačního dopadu, jež by plynul z vyššího deficitu ČR. Vždyť Německo má mít dle Bloombergu příští rok inflaci 2,0 % a Rakousko 2,1 %, přestože obě země tedy mají vykazovat o desítky procent vyšší deficit než ČR.

Témata:  Andrej Babiš,  státní rozpočet,  vláda