Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením: Vláda firmám příspěvky nezvýší

Ilustrační fotogrtafie
Ilustrační fotogrtafie
Foto: Pixabay

Růst státních příspěvků zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením vláda před zákonodárci nepodpoří, ale ani neodmítne. K novele skupiny poslanců, podle níž by mohly dosáhnout až 12.800 korun měsíčně místo nynějších 12.000 korun, se kabinet postaví ve Sněmovně neutrálně, schválil podle informací tiskového odboru úřadu vlády na svém dnešním jednání. Poslanci návrh zdůvodňují růstem minimální mzdy.

Vláda podle předběžného stanoviska měla upozornit zákonodárce, že ačkoli podpora zaměstnavatelům narostla až na loňských asi 6,8 miliardy korun, počet dlouhodobě nezaměstnaných postižených lidí se snižovat nedaří. V porovnání údajů z konce předloňského roku a konce loňska vzrostl podíl dlouhodobě nezaměstnaných lidí s handicapem zhruba ze čtvrtiny na třetinu, stojí v materiálu.

Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který na chráněných pracovních místech zaměstnává víc než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Zvýšení dotace má nahradit letošní růst minimální mzdy o 1150 korun na 13.350 korun.

Navrhovaný růst příspěvku odráží zvýšené náklady zaměstnavatelů na chráněném trhu práce a měl by odvrátit hrozbu snížení zaměstnanosti lidí se zdravotním postižením, uvedli předkladatelé z klubů ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL a STAN v čele se sociální demokratkou Alenou Gajdůškovou. Reálný dopad na státní rozpočet autoři odhadli na 336 milionů korun ročně.

Příspěvek až 12.000 korun měsíčně mohou zaměstnavatelé dostávat od loňska. Před tím činil nejvýše 9500 korun. V případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných lidí činí příspěvky na plat až 5000 korun a předloha jejich výši nemění.

Témata:  lidé zdravotní postižení vláda zaměstnanci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy