Jak firmy přicházejí o peníze? Na vině jsou mimo jiné i zaměstnanci

Více než 37 % podniků v regionu EMEA1 sužují podvody s cestovními náklady a výdaji. O další peníze pak společnosti přicházejí kvůli duplicitním fakturám (27 %), nevýhodným smlouvám s dodavateli (přes 25 %) a svým zaměstnancům, kteří zneužívají firemní platební karty (22 %). Podle výzkumu společnosti SAS se sice společnosti snaží proti podvodům bojovat, ale používají zastaralé metody či software, které nejsou účinné.

Diskuse: 0

Ilustrační fotografie
reklama

Nejčastějším typem podvodů při zadávání zakázek jsou situace, kdy se zaměstnanci dohodnou se svým preferovaným dodavatelem. Poskytnou mu tak nespravedlivou výhodu buď již v zadání zakázky, nebo při výběru. Výsledkem jsou finanční ztráty. Zvolený dodavatel totiž následně firmě předkládá více faktur na jednu položku či službu nebo si účtuje nedodané položky či služby. Zisk je obvykle rozdělen mezi dodavatele a nepoctivého zaměstnance. To, co je známé z veřejných zakázek, se týká i soukromého podnikání. Ač se jedná o závažný trestný čin, za nějž hrozí pachatelům několikaleté vězení, mnohé nenechavce to neodradí.

Vyčíslení reálných ztrát

Nejde jen o hypotetická čísla ani o zanedbatelné částky. Podle výzkumu SASu čtvrtina firem v regionu EMEA přichází kvůli podvodům a chybně zpracovaným fakturám každoročně o částku mezi 10 tisíci a 150 tisíci eur. 18 % společností vykázalo ztrátu na dolní hranici. Ovšem více než osmina podniků čelí únikům mezi 150 a 400 tisíci eur ročně. O více jak čtyři sta tisíci eur pak jde u 3,7 % respondentů.

„Přitom je to pouze špička ledovce,“ poznamenává Laurent Colombant, continuous compliance and fraud manager ze společnosti SAS, a doplňuje: „Podvody při zadávání veřejných i soukromých zakázek je velmi obtížné odhalit a určit jejich rozsah. Firmy tento problém podceňují a neuvědomují si, o kolik peněz ve skutečnosti přicházejí.“

To ukázal i výzkum. Téměř 17 % podniků nemá vůbec ponětí, kolik peněz ztrácí. Další necelá čtvrtina se domnívá, že jde o zanedbatelné částky. Za neodhalené úniky financí a problémy mohou nedostatečně účinné metody kontroly. Jen necelá polovina firem totiž pravidelně provádí interní audity, které by podvodné jednání mohly odhalit.

Ruční kontrola účetnictví

Nejoblíbenější a nejrozšířenější formou kontrol jsou ty manuální, kdy se prohlížejí účty a faktury. Tak tomu je u více než 44 % respondentů. 28 % společností pak spoléhá na své zaměstnance, že v případě, že narazí na podezřelé zakázky, je nahlásí vedení. Právě tyto nejčastěji zmiňované metody patří k těm nejméně efektivním a mnohdy neúčinným. Naproti tomu jen 30 % firem využívá software pracující s pravidly a o dvě procenta méně má počítačový systém, který dokáže detekovat anomálie. Jako nejčastější důvody, proč podniky nevyužívají analytických softwarů pro prevenci a detekci defraudace, uváděly vysoké pořizovací náklady (32 %), nedostatek znalostí a dovedností pro jejich ovládání (30 %) a 27 % společností zkrátka preferuje ruční kontrolu.

Přílišná důvěra v dodavatele

I když má mnohdy organizace propracovaný systém vnitřní kontroly, aby zamezila podvodům a ztrátám, neřeší příliš své dodavatele. Pouze 22 % firem je monitoruje čtvrtletně. Dvakrát do roka prověří dodavatelskou síť dalších 23 % a alespoň jednou ročně to udělá další necelá pětina podniků. 14 % společností monitoruje dodavatele ad hoc a ostatní je neřeší vůbec. Přitom právě tato důvěra se nemusí vyplatit a může stát firmy nemalé prostředky.

Loading...

Diskuze: Jak firmy přicházejí o peníze? Na vině jsou mimo jiné i zaměstnanci

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky