Řešení aktuální důchodové problematiky nebere konce. Naopak, z původně avizovaných několika metod, jak reformovat penzijní systém, se rozvinula debata například o tom, kdy by lidé měli odcházet do důchodu. Vláda má s důchodci ale i řadu dalších plánů, v některých se však členové neshodnou jak s experty, tak sami mezi sebou.
Debata kolem důchodů neustává. Nikdo zatím neví, jak budou v budoucnu vypadat, nově se ale mluví i o tom, kdy senioři do penze vlastně půjdou. Současná hranice 65 let je podle ministryně pozdě, protože lidé do důchodu odcházejí s podlomeným zdravím. Podle nového návrhu by si ale penze měli zasloužit.
Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce.
Sedm z deseti Čechů a Češek by rádo ve stáří zůstalo doma a dostávalo potřebnou péči ve svém prostředí. Pro odchod do domova pro seniory či jiného zařízení by se rozhodla necelá čtvrtina dospělých. Z nich víc než polovina by to udělala proto, že neví o jiných možnostech péče, či nechce zůstat svému okolí na obtíž. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes novinářům představili zástupci Institutu sociální práce (ISP).
Pravidelné zvyšování důchodů na základě valorizace sice působí jako krok správným směrem, každá mince ale má dvě strany. jelikož lidem roste důchod, dostávají se stále častěji do exekucí. A ty se nyní týkají už téměř stovky tisíc seniorů.
Česko se propadlo do stavu chřipkové epidemie. Nemocnice se zavírají pro návštěvy, školy pro studenty a žáky a k opatřením sahají i domovy důchodců. Právě pro seniory je období chřipek tím nejnebezpečnějším v roce, protože jim zdánlivě banální nemoc může přivodit vážné zdravotní komplikace, které mohou skončit i smrtí.
V posledních letech vláda seniorům přidávala a trojice nedávno představených reforem slibuje další navýšení. To se ale bude konat pouze v případě, že na něj stát najde peníze. Jaká je ale ta nejčernější varianta?
Milování na vlnách rozkoše ke spokojenému životu patří v každém věku. Jak se nově ukazuje, člověk nikdy není dost starý na to, aby si nemohl "zadovádět". Ale ačkoliv ve společnosti panuje zažitá představa, že seniorů se tyto radovánky už netýkají, opak je pravdou. Jsou nadmíru aktivní i po sedmdesátce.
Současná vláda se sice honosí tím, jak zlepšuje podmínky pro život lidem na mateřské a důchodcům, realita je ale o poznání odlišná. Navýšení dávek v podobě vyšších důchodů nebo rodičovského příspěvku je totiž vykoupeno odebráním jiných výhod.
Více, než 30 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou nemocí, která je jedním z nejčetnějších projevů demence. Moderní medicína na ní zatím nezná žádný účinný lék, a tudíž se veškerá terapie soustřeďuje na pouhé zmírňování příznaků. Nyní hlásí Ruth Itzhakiová, profesorka molekulární biologie na Univerzitě v Manchesteru nové objevy. Informovala o tom britská rozhlasová stanice BBC.
Odborníci varují před blížící se důchodovou krizí. Pokud politici nenajdou řešení, hrozí, že na penze v budoucnu nebude. Stát přitom má podle expertů na to, aby dával dobré důchody, dokonce aby byly vyšší než 10 500 korun.
Stává se, že se cítíme osamoceni i uprostřed jiných lidí, že trpíme tím, že náš život není takový, jaký bychom si přáli, a že si přestáváme plánovat budoucnost. Samota má mnoho tváří, jisté ale je, že postihuje hned několik věkových kategorií. Není tajemstvím, že velmi rozšířená je i u seniorů, ačkoliv nikdo ve skutečnosti netuší proč.
Hektolitry alkoholu a předávkovávání se léky. Ač se může zdát, že tyto "metly lidstva" jsou výsadou zejména mladých lidí, opak je pravdou. Jak se totiž ukazuje, rapidně přibývá seniorů, kteří propadají alkoholismu a nadužívání léků. O svém problému ale nehovoří, a proto se o něm ve společnosti téměř neví.
Jak už server MoneyMAG.cz informoval, důchodová komise se snaží přijít s reformou penzí, která by zajistila, že bude na důchody i v následujících letech. Jak se ale ukázalo, návrhy by se neobešly bez zvýšení daní, a nyní už je i jasné, o kolik. Řádově by podle Andreje Babiše musely růst až o desítky procent.
Návrhy reformy penzí ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) nepředstavují zatím systémové řešení, díky němuž by byly důchody v Česku do budoucna udržitelné. Změny penzí by se neměly provádět bez reformy příjmů a jejich zajištění, posílit by se mělo i spoření na stáří. Uvedla to Národní rozpočtová rada (NRR).
Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu, jak se doba dožití a důchodový systém vyvíjejí. Podle výsledků by se věk mohl případně upravovat tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života. Ten se dál prodlužuje. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) růst penzijního věku nad 65 let opakovaně odmítla, a za pravdu jí dávají i odborníci. Člověk totiž stárnout nebude.
Česko se nachází nad důchodovou propastí. Podle ekonomů je třeba do pár let vytvořit reformu, která stávající penzijní systém změní. Nově navrhnuté varianty důchodové komise ale premiér Andrej Babiš odmítl. A na sociální síti naznačil, že má v současnosti jiné priority, než řešit potřebnou reformu.
V Česku žije kolem tří milionů seniorů. Těch, kteří jsou odkázáni na péči druhých, je podle odhadů kolem 300 tisíc. Většina z nich potřebuje péči 24 hodin denně 365 dní v roce. Služby domovů pro seniory využívá ale asi jen sto tisíc.
Senioři dostali od vlády 900 korun navíc a mají se lépe než kdy dřív. To je obraz, který vytváří o jejich životě koalice v čele s premiérem Andrejem Babišem. Ve skutečnosti jim ale jeho vláda 900 korun nepřidala. A nejen to, nemají se ani tak dobře, jak se tvrdí.
Česko se nachází na prahu důchodové krize. Pokud z ní nenajde východisko, bude podle expertů nutné všem snížit penze. A u některých půjde až o tisíce korun.
Stávající systém důchodů je podle expertů dlouhodobě neudržitelný a Česko potřebuje penzijní reformu. Ta navzdory snahám chybí už několik let, nově ale důchodová komise pracuje hned se třemi variantami reformy. Zatímco některé by mohly znamenat nižší důchody, jiné by sice uklidnily stávající i budoucí seniory, Češi z nich nadšení nebudou.
Zástupci parlamentních stran a experti se prozatím neshodli na konkrétnějších obrysech důchodové reformy. Shoda panuje od loňska na tom, že by se nynější veřejný systém měl rozdělit na dva pilíře. Z jednoho by se vyplácela solidární a z druhého zásluhová penze. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) po jednání důchodové komise oznámila, že v příštích měsících připraví novelu, která by mohla rozdělení systému technicky upravit. Podle kritiků není možné reformu a penze nastavit, pokud se neví, kde se na to vezmou peníze.
Růst důchodů bude pokračovat nezávisle na ekonomické situaci země a v roce 2021 dosáhnou v průměru 15.000 korun. V pořadu Partie na televizi Prima to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl také tvrzení, že českému důchodovému účtu hrozí propad kvůli odchodu silných ročníků do penze v příštích deseti až 20 letech. Podle něj se tento pokles nahradí vyššími sociálními odvody ze stoupajících mezd.
3. července 2025 14:26
2. července 2025 12:12
1. července 2025 16:59
30. června 2025 13:34
28. června 2025 10:36
26. června 2025 11:13
26. června 2025 10:56
25. června 2025 11:51
25. června 2025 11:34
24. června 2025 16:11
23. června 2025 12:33
23. června 2025 12:20
22. června 2025 6:40
22. června 2025 5:34
20. června 2025 11:38
20. června 2025 11:23
V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.
Zdroj: Tomáš Karas
Zdražování pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu zastavilo. Nejprodávanější benzin Natural 95 od minulé středy zlevnil o 13 haléřů na průměrných 34,35 Kč/l. Cena nafty klesla o deset haléřů na 33,03 Kč/l.
