V posledních letech vláda seniorům přidávala a trojice nedávno představených reforem slibuje další navýšení. To se ale bude konat pouze v případě, že na něj stát najde peníze. Jaká je ale ta nejčernější varianta?
Vláda zavádí řadu opatření, aby podpořila ekonomickou situaci v Česku. Mezi ně patří například navyšování minimální mzdy nebo růst důchodů. Jednou z nejvíce diskutovaných otázek je ale takzvaný minimální důchod, tedy částka, kterou by měl každý penzista pobírat bez ohledu na příjmy.
Nejnižší možný důchod, který je aktuálně možné pobírat, činí 4050 korun. I neekonomicky smýšlejícím lidem je jasné, že tato částka jen stěží stačí na vyžití. Tisíc korun na týden je hodnota, s níž se dá žít, je ale třeba počítat s tím, že i senioři platí kromě jídla, oděvů nebo léků také bydlení. A jeho cena stoupá.
To by se do budoucna mělo zlepšit. Počítají s tím reformy důchodového systému, které mají prakticky stejný základ. Důchody by se rozdělily na nultý a první pilíř. Nultý by zajistil minimální důchod, který by byl pro všechny stejný. První pilíř by následně důchody navýšil v závislosti na mnoha faktorech.
Zatímco takzvaná spravedlivá a technická varianta počítají s růstem důchodů, pokud se najdou peníze do státní kasy, úsporná varianta počítá s tím, že by se pouze změnil současný důchodový systém a Čechů by se nijak nedotkl. Náklady na důchodový systém by mohly klesnout, ale za cenu snižování důchodů.
To by se seniorům pochopitelně nelíbilo, zejména v době, kdy ceny ve spotřebitelském sektoru rostou. Zdražují služby, stoupají ceny některých potravin a důchodci mají už nyní mnohdy hluboko do kapsy. I přesto by si ale oproti stávajícímu stavu polepšili.
Podle úsporné varianty by totiž měli mít všichni senioři jistých necelých osm tisíc korun, přesněji 7740 Kč. Varianta totiž počítá se základním důchodem ve výši 22 procent průměrné mzdy.
Ekonomové na druhou stranu varují před rokem 2030, kdy do důchodů odejde takzvaná generace Husákových dětí. Populační vlna, která se zvedla na počátku 70. let, totiž představuje silnou ekonomickou entitu, která bude státní kase chybět.
"Úsporná varianta návrhu důchodové komise ukazuje, že pokud nebude nalezena shoda buď na reformě příjmů státního rozpočtu nebo snížení výdajů státního rozpočtu, tak za 10 let bude nutné snížit důchody plošně všem o 11 %," varuje předsedkyně důchodové komise a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.
Související
21. října 2024 9:05
19. října 2024 18:37
4. října 2024 9:59
1. října 2024 9:48
21. září 2024 9:45
10. září 2024 21:28
