Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Německé zásobníky byly na začátku září naplněné přibližně z 53 procent, zatímco před rokem to bylo kolem 71 procent. Podle německého sdružení provozovatelů zásobníků INES může při mimořádně studené zimě v nejkritičtějších dnech vzniknout výrazný rozdíl mezi poptávkou a dostupnými dodávkami. Nemusí to ale znamenat omezení dodávek domácnostem. Jako první by vysoké ceny mohly zasáhnout průmysl, který by byl nucen omezovat výrobu.

„Plynu v Evropě není tolik, abychom mohli krutou zimu ignorovat. Pokud přijde několik týdnů silných mrazů současně v Německu, Česku a dalších zemích, začne Evropa tvrdě soutěžit o každou další dodávku. A hlavním nástrojem této soutěže bude cena,“ říká Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE ENERGY.

Plyn může překonat hranici 100 eur
Krátkodobé evropské ceny plynu se nyní pohybují kolem 80 eur za MWh. Při běžné zimě by se podle Pacovského mohly držet poblíž současných hodnot. Pokud ale přijde dlouhá a studená zima, reálné je podle něj cenové pásmo kolem 100 až 130 eur za MWh. Při současném omezení globálních dodávek LNG by ceny mohly krátkodobě vystřelit ještě výše.

„Nejpravděpodobnějším problémem není scénář, kdy českým domácnostem přestane téct plyn. Mnohem reálnější je, že plyn bude k dispozici, ale bude velmi drahý. Cena nad 100 eur za MWh by už znamenala velký problém pro energeticky náročný průmysl a postupně také pro domácnosti,“ upozorňuje Pacovský.

Evropa má přitom dostatečnou technickou kapacitu LNG terminálů. V srpnu byla využita jen přibližně třetina jejich souhrnné kapacity. Volná kapacita ale sama o sobě nezaručuje, že bude k dispozici také dostatek plynu.

„Terminál bez LNG je jen infrastruktura na pobřeží. Evropa musí o dodávky soutěžit s Asií a dalšími odběrateli. Pokud bude současně chladno v Evropě i v Asii, rozhodne cena,“ říká Pacovský.

Čtěte také

V bytě je zima a radiátory netopí. Co může nájemník požadovat

Reportér S klesajícími podzimními teplotami přichází na řadu otázka vytápění domácností. Kdy se musí radiátory skutečně rozehřát, jaká teplota má být v nájemním bytě a co dělat, pokud je doma stále zima? Nájemník může mít v některých případech nárok nejen na nápravu, ale také na slevu z nájemného

Zásobníky mají problém i s rentabilitou
Rizikem není jen množství plynu v zásobnících, ale také jejich ekonomika. Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že v Evropě je ekonomicky ohrožena skladovací kapacita nejméně 9 miliard metrů krychlových plynu. Některé zásobníky mají problém s rentabilitou, přestože jsou důležité pro energetickou bezpečnost.

V Německu bylo na začátku září rezervováno přibližně 83 procent skladovací kapacity, skutečně naplněno však bylo jen kolem 53 procent. „Rezervovaná kapacita není totéž jako fyzicky uložený plyn. To je důležitý rozdíl, který se v debatě o připravenosti na zimu často ztrácí,“ říká Pacovský.

Domácnosti mohou zdražení pocítit až později
Případný růst velkoobchodních cen se do účtů domácností nepromítne okamžitě. Záležet bude mimo jiné na tom, kdy dodavatelé plyn nakoupili a kdy zákazníkům skončí jejich fixace.

Při roční spotřebě 15 MWh znamená každé zvýšení ceny o 100 Kč za MWh bez DPH přibližně 1800 Kč ročně navíc, pokud se celá změna promítne do ceny komodity. Dlouhá zima by navíc domácnosti zasáhla ze dvou stran – zvýšila by cenu plynu a zároveň jeho spotřebu.

„Nejhorší kombinací je dlouhá zima a současně končící levná fixace. Domácnosti, které budou uzavírat nový kontrakt, by měly počítat i se scénářem, kdy jejich roční účet vzroste o desítky procent,“ dodává Pacovský.

Dražší plyn by se zároveň promítl do nákladů průmyslu, výroby hnojiv a tepla a částečně také do cen elektřiny. Podle Pacovského tak energetická krize nemusí začít fyzickým nedostatkem plynu.

„Energetická krize nemusí začít tím, že někdo zavře kohoutek. Může začít tím, že energie zdraží natolik, že se část evropské výroby přestane ekonomicky vyplácet,“ uzavírá Martin Pacovský.

Dopad vysokých cen plynu se přitom liší podle typu energetického zdroje a míry regulace. V regulovaném teplárenství se při stanovování a úpravách tarifů zohledňují oprávněné náklady provozovatele včetně vývoje cen paliv. Prudké zdražení plynu se proto nemusí do ekonomiky regulovaného zdroje promítnout stejně jako u čistě tržního provozu.

„Regulace má chránit zákazníka před nepřiměřenými cenami, ale zároveň musí umožnit provozovateli dlouhodobě a bezpečně dodávat teplo. Pokud se zásadně změní vstupní náklady, existuje mechanismus, jak tuto změnu promítnout do tarifu, což vytváří předvídatelnější prostředí i pro provozovatele a investory,“ zakončuje Martin Pacovský.

Témata:  zemní plyn,  zima