Lidé nechtějí skončit v domovech důchodců

Sedm z deseti Čechů a Češek by rádo ve stáří zůstalo doma a dostávalo potřebnou péči ve svém prostředí. Pro odchod do domova pro seniory či jiného zařízení by se rozhodla necelá čtvrtina dospělých. Z nich víc než polovina by to udělala proto, že neví o jiných možnostech péče, či nechce zůstat svému okolí na obtíž. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes novinářům představili zástupci Institutu sociální práce (ISP).

Ilustrační fotografie
reklama

Průzkum je součástí projektu Žít doma, který má přispět k posílení pečovatelské služby. Spolek ISP na něj získal evropské dotace. Na průzkumu, do něhož se loni zapojila tisícovka lidí od 18 do 65 let, spolupracoval s agenturou NMS Market Research.

"Lidé, kteří jsou dnes v aktivním věku, mají jasnou představu, že chtějí zůstat doma. Pakliže se diskutuje o potřebě vzniku pobytových služeb, musí se stejně diskutovat o tom, že je potřeba rozvinout péči v domácím prostředí," uvedl předseda ISP Jakub Čtvrtník. Podle něj je potřeba síť sociálních služeb rozvíjet i podle představ klientů a plány rozvoje by se neměly týkat jen pobytových zařízení, ale i terénních služeb.

Péči doma by upřednostnilo 69 procent dotázaných. Nejčastějším důvodem bylo zachování soukromí. Lidé zmiňovali ale i důstojnost a pozitivní vliv domova na stav člověka a jeho uzdravování. Řada respondentů a respondentek měla i nepříjemnou zkušenost s péči o příbuzné v některém ze zařízení, nebo věděli o případech špatného zacházení z médií. Vadila i ztráta samostatnosti a nezávislosti.

Do seniorského domova či jiného zařízení by případně odešlo 24 procent lidí. Dvě pětiny z nich by to ale udělaly proto, aby nezatěžovaly své blízké. Převažovaly mezi nimi ženy. Podle autorů je to nejspíš proto, že se o stárnoucí příbuzné starají většinou ony. Dokážou si tedy představit, co péče obnáší a co pro pečující osoby znamená.

Volbu odchodu do zařízení lidé zdůvodňovali zajištěním odborné péče, obavou z nezvládnutí života doma, pohodlností řešení a pobytem v kolektivu, ne v osamělosti. Jedním z důvodů bylo ale i to, že dotázaní nevěděli o jiných možnostech pomoci.

Podle zástupců ISP se nelišily postoje mladých a starších, lidí z měst či venkova, s nižším vzděláním či vzdělanějších. "Bylo pro nás překvapivé, že názory jsou podobné napříč generacemi. Rozdíly byly občas jen u mužů a žen," upřesnila Vladimíra Tomášková z ISP.

Zůstat i ve stáří doma by lidem podle ISP mohla pomoci pečovatelská služba. Podle poslední statistické ročenky ji předloni využívalo přes 103.000 klientů. Neuspokojených žádostí zůstalo asi 3500.

Šéf IPS uvedl, že v Česku funguje na sedm stovek pečovatelských služeb. K jejich tradičním činnostem patřila dovážka obědů, zajištění úklidu či vyprání. Některé se ale přeměnily a starají se i o klienty ve vážnějším stavu. Podle Čtvrtníka je rozšíření nabídky o odbornou péči možné, pokud služby přenechají rozvážku jídla či svoz prádla jiným provozovatelům.

Přeměnou prošla třeba pečovatelská služba v Žamberku. "Přestávali jsme mít kapacitu na důležité úkony pro klienty. Nastavení nedávalo smysl. Říkali jsme si, jestli máme jezdit s kastrůlky po městě - přitom jsou jiné služby, které vozí jídlo - když nemáme čas se postarat o ty, kteří to potřebují," uvedla ředitelka centra sociální péče v Žamberku Miroslava Krajčírová. Některé činnosti postupně služba předala. Prodloužila pak provoz do večerních hodin i o víkendu.

Loading...

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky