Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Miliony na důchody? Lidé o ně mohou přijít, dochází jim čas

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Necelé dva tisíce lidí si dosud nevyzvedly peníze ze zrušeného druhého pilíře penzijního připojištění. O téměř 19 milionů korun mohou přijít, pokud se včas nepřihlásí.

Počátkem roku 2017 byly penzijními společnostmi převedeny nevypořádané prostředky ze zrušeného II. penzijního pilíře převedeny na finanční úřady a doposud 1915 účastníků tohoto spoření si o své prostředky nepožádalo. K 31. 1. 2020 činil přeplatek úhrnem za všechny finanční úřady celkem 18 820 322 Kč.

Přestože byli účastníci penzijního spoření penzijními společnostmi písemně obeznámeni, že o své nevyplacené prostředky musí následně požádat místně příslušný finanční úřad a o tomto postupu informovala i média, stále je velké množství poplatníků, kteří tak neučinili a počet žádostí o vrácení přeplatku spíše klesá. 

„V rámci klientského přístupu jsme se proto rozhodli, že poplatníky, na které máme kontakt, nyní budou finanční úřady o existenci přeplatku a nutnosti požádat o vrácení informovat i telefonicky a e-mailem,“ dodala generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Informace o možnosti vyplacení nevypořádaných prostředků z II. pilíře důchodového spoření na základě žádosti poplatníka (bývalého účastníka důchodového spoření) a možnosti podání žádosti o vrácení tohoto přeplatku u svého místně příslušného finančního úřadu jsou zveřejněny na úředních deskách finančních úřadů a vývěskách územních pracovišť.

Přeplatky o které si poplatníci nepožádají, budou v souladu s daňovým řádem, po 6 letech od konce roku 2017 převedeny do státního rozpočtu.

Témata:  důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy