V některých zemích se objevuje trend mimořádných penzí. Například v Polsku dostanou důchodci k pravidelnému důchodu tak zvaný 13. důchod. I v Česku politici jednají o tom, jak důchodcům přilepšit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si ale myslí, že čeští senioři nic jednorázový příspěvek nepotřebují.
Nárok na dostupný nebo sociální byt se bude určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako doposud. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které chce změnit podmínky dotačního programu Výstavba. Rozšíří se tak okruh lidí, které na tento druh bydlení dosáhnou. Na tiskové konferenci to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Program Výstavba se navíc podle ní bude nově vztahovat také na přístavby, nástavby nebo renovace zchátralých budov.
Senioři a jejich důchody se v Česku ocitají ve zvláštním postavení. Na jedné straně stojí vláda, která se honosí neustálým zvyšováním penzí. Na straně druhé stojí statistiky, které ukazují, jak bídně na tom někteří senioři jsou. Pomyslný trojúhelník ale uzavírají experti, kteří hledí do budoucnosti, a neskrývají své obavy i z těch nejradikálnějších kroků.
Sněmovna dnes nerozhodla o návrhu na zvýšení některých daní ani o návrhu na zvýšení rodičovského příspěvku. Debatu vyplnily kritické projevy opozičních poslanců a spory s vládními poslanci o to, které vlády zvyšovaly nebo snižovaly daně. Dnešní mimořádnou schůzi k oběma zmíněným návrhům nechali svolat vládní poslanci a komunisté kvůli zdržovací taktice opozice vůči daňovému balíčku. Jednání bude pokračovat ve středu.
Od ledna 2020 si osoby samostatně výdělečně činné připlatí na zálohách na zdravotní pojištění 144 korun měsíčně. Příčinou zvyšování minimálních záloh je růst průměrné mzdy, která se do 1. ledna zvyšuje na částku 34 835 korun.
Důchodová komise se dnes shodla na tom, jak by mohla v Česku v budoucnu případně vypadat důchodová reforma. Členové komise jednomyslně souhlasili s tím, aby se začalo pracovat na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné. Novinářům to po jednání komise řekla její šéfka Danuše Nerudová.
Sněmovna zřejmě nerozšíří okruh rodin, které by měly nárok na zvýšený rodičovský příspěvek. Sociální výbor podle usnesení doporučil plénu zamítnout poslanecké pozměňovací návrhy, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku. Podle vládní předlohy by jej měli dostávat rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou k lednu příspěvek ještě pobírat.
Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Vláda chce v příštím roce prostřednictvím rozpočtu vydat 1,618 bilionu korun a naopak chce získat 1,578 bilionu na příjmech. Schodek navrhuje na úrovni 40 miliard, což je stejně jako letos.
Obraz seniorů se v Česku příliš nedaří zlepšovat. Společnost je stále vnímá spíš jako příjemce pomoci a dávek a nesnaží se využívat jejich zkušenosti a zapojit je. Na konferenci o seniorech a lidských právech to dnes v Praze řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Podle ní seniory v Česku ohrožuje nejvíc chudoba, samota či pocit neužitečnosti a s přibývajícím počtem starých lidí bude růst i význam této skupiny a její snaha prosadit se.
Průměrný důchod, který v červnu činil 13.426 korun, se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun. Příslušné nařízení schválila dnes vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že kabinet tak míří ke splnění slibu průměrného důchodu ve výši přes 15.000 korun v roce 2021.
Penzijní systém po chystané reformě by měl mít podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD hodlá také sama navrhnout zavedení sektorové bankovní daně, pokud se na ní nedohodne s ANO, uvedla dnes Maláčová v Otázkách Václava Moravce
Poslanci navrhli rozšíření okruhu rodin, které by měly nárok na zvýšený rodičovský příspěvek. Podle vládní předlohy by jej měli dostávat rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou k lednu příspěvek ještě pobírat. V dnešním druhém čtení novely se sešlo hned několik pozměňovacích návrhů, aby příspěvek vzrostl i rodinám s dětmi do čtyř let věku, kteří jej už vyčerpali. Sněmovna bude o podobě předlohy hlasovat na říjnové schůzi.
Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se seniorky a senioři dožívají vyššího věku než dřív.
Česko patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je ČR v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce.
V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun. Návrh dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal příslušný zákon o důchodovém pojištění. ČTK to sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci minulý týden schválili poslanci.
Prezident Miloš Zeman podporuje navýšení penzí a minimální mzdy. Naopak nesouhlasí s plánovaným růstem životního minima. Řekl to dnes novinářům při cestě z návštěvy Srbska.
Všem lidem, kteří pobírají nějaký důchod, by se měla penze od ledna po běžné valorizaci zvýšit ještě o dalších 151 korun. Při schvalování důchodové novely ve Sněmovně to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle propočtů ČTK podle zákonných ukazatelů pro navyšování penzí by měl být příspěvek o něco nižší, činit by měl zhruba 136 korun. Připočítal by se k procentní části důchodu po běžném lednovém navýšení, které by pro příští rok mělo podle vývoje mezd a cen dosahovat asi 5,7 procenta.
Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, která ale nepřistoupila na senátní návrh na přilepšení starším seniorům. Senátoři chtěli přidat další tisícikorunu měsíčně lidem, kteří jsou v penzi aspoň 25 let. Vládní předloha nyní poputuje v původním sněmovním znění k podpisu prezidentovi.
Důchody porostou v příštím roce o víc než jen zákonem stanovenou valorizaci. V průměru si penzisté od ledna 2020 polepší o 900 Kč na cca 14 400 Kč. Poslanci dnes 11. září 2019 schválili návrh Ministerstva práce a sociálních věcí. Novela zákona o důchodovém pojištění čeká už jen na podpis prezidenta.
O zvýšení důchodů v příštím roce rozhodne Sněmovna podle změn v programu schůze dnes odpoledne. Průměrná penze má vzrůst podle vládní předlohy o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Novelu poslancům vrátil Senát, který chce přilepšit starším seniorům.
Problémy s udržitelností důchodového systému neřeší jen Česko, ale i další země. V kolika letech se v EU chodí do penze? Jak jsme na tom v porovnání s jinými státy?
Rodičovská v Česku se nejspíš do tří let výrazně promění. Změnit by se měla její podoba i příspěvky. Nově by se dávka mohla stanovit například stejně jako nyní mateřská podle výše výdělku, lidé by na ni odváděli pojistné. Po jednání sněmovního sociálního výboru to novinářům řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
