Nejen velikost starobních důchodů vyvolává mezi lidmi vášně. Stejně je na tom i věk odchodu do důchodu, který se bude v následujících letech zřejmě měnit. A většině současných či budoucích seniorů se líbit nebude.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) bude apelovat na poslance sociální demokracie i premiéra Andreje Babiše (ANO), aby ve Sněmovně podpořili senátní verzi růstu rodičovského příspěvku. Maláčová to řekla novinářům před dnešním jednáním vlády. Místopředseda hnutí ANO a předseda Sněmovny Radek Vondráček v neděli řekl, že nepředpokládá, že by koaliční poslanci hlasovali pro senátní návrh. Pokud by tak ČSSD učinila, nebylo by to podle něj v souladu s koaliční smlouvou.
Problém nízkých penzí netrápí jen Českou republiku. V mnoha dalších zemích je seniorům vyplácen důchod, jehož výši tamní lidé považují za nedostatečnou. Globální důchodový problém ale nemá lehké řešení. S nadsázkou lze říct, že důchodce jednoduše není z čeho živit.
Důchody ve výši 15 tisíc korun jsou mnohem vyšší, než kolik pobírá většina seniorů dnes. Přesto by podle plánů vlády měla průměrná penze této částky dosáhnout, a to už příští rok. Je to ale reálné?
Ačkoliv se průměrná výše důchodů pohybuje kolem 13 400 korun, celá řada seniorů nedosáhne ani na penzi ve výši 10 000 korun. Někteří dokonce pobírají nejnižší možné penze, které se pohybují kolem 4000. Budou se tito senioři mít někdy dobře?
Současná vláda pravděpodobně nestihne udělat tolik potřebnou důchodovou reformu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové to sice nedokázala žádná vláda za posledních 30 let, času ale moc nezbývá. A odborníci jsou znepokojeni.
Ačkoliv se v souvislosti s důchody nejčastěji hovoří o těch starobních, ve skutečnosti jsou v Česku zavedeny čtyři druhy důchodů. Kromě starobní penze jde i o invalidní, vdovský a sirotčí. Který z nich příští rok o kolik poroste?
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci třetího čtvrtletí spořilo 4,454 milionu lidí. Bylo to o 3000 více než na konci loňského roku. Vyplývá to z aktuálních statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.
Pracovníci v náročných profesích by mohli od roku 2023 chodit do penze dřív než ostatní. Počítá s tím návrh legislativního plánu, který ČTK získala. V pondělí by ho měla projednávat vláda. Podle záměru má ministerstvo práce novelu předložit do půl roku. O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala nedávno důchodová komise. Debatovala o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu.
Seniorům se na lepší časy rozhodně neblýská, spíše naopak. Vláda nepočítá s tím, že by jim od příštího roku zvedala penze. Dostanou tedy pouze minimum nařízené zákonnou valorizací. Ani o korunu navíc.
Zavedení minimálního důchodu v Česku by si vyžádalo ročně dodatečně miliardy až desítky miliard korun navíc, a to podle stanovené částky. Pokud by nastavení zaručené penze neprovázela i další opatření k zajištění příjmů či snížení nákladů, narušilo by to stabilitu veřejných financí.
Péče o lidi, kteří potřebují pomoc, by se měla poskytovat v maximálním rozsahu v jejich domácnostech, prosazuje hnutí Trikolóra. Motivovat rodiny, aby byly ochotny službu vykonávat, chce tím, že hlavní pečující osobě z rodiny bude zajištěna dostatečná výše starobního důchodu.
Senát zřejmě poskytne znovu možnost získat navýšení rodičovského příspěvku i rodičům s dětmi do čtyř let věku, kteří už příspěvek v dosavadní výši vyčerpali. Horní komoře to tento týden doporučil její ústavně-právní výbor. Pokud s tím Senát bude souhlasit, poslanci by se úpravou zabývali znovu. Počátkem listopadu takovéto doplnění odmítli.
Od příštího roku se plošně zvedají důchody o průměrně 900 korun. Navzdory možnému očekávání ale nedostane každý takové zvýšení. Někteří si měsíčně přilepší jen o čtyři nebo pět set korun.
Výpočet mateřské se měnit nebude. Sněmovna dnes neschválila novelu TOP 09, která navrhovala odstranit znevýhodnění pro matky s vyššími příjmy. Pro návrh hlasovalo jen 66 opozičních poslanců z celkového počtu 185. Změnu nepodpořili zástupci ANO, ČSSD, KSČM ani SPD.
Průměrná výše důchodů sice v Česku každý rok stoupá, i tak si ale jen málo penzistů přijde na uspokojivou částku. Ty zřejmě nepotěší informace, že existuje i možnost, jak pobírat důchod ve výši několika stovek tisíc korun. Má to ale háček.
Současná ekonomická situace seniorů není nejlepší, v budoucnu ale může být ještě hůře. Podle odborníků na tom nese vinu vláda, ale i sami důchodci, prakticky jen tím, že odcházejí do důchodu.
Dávky na bydlení by se mohly v příštím roce mírně zvýšit. Takzvané normativní náklady na bydlení, z nichž se pomoc potřebným od státu vypočítává, se totiž nejspíš kvůli růstu cen nájmů, energií a paliv zvednou. Počítá s tím navrhované vládní nařízení, které připravilo ministerstvo práce. Vláda předpis zveřejnila na svém webu, projednat by ho měla v prosinci. Kabinet normativy upravuje každý rok.
Důchod se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun.
Výsledkem revize dávek, na které pracuje ministerstvo práce, je zatím návrh 19 změn a opatření. Resort je zveřejní začátkem prosince. Úpravy se mají týkat hlavně dávek na bydlení a podpor v nezaměstnanosti. Uspořené peníze by se mohly využít například na rekonstrukce či výstavbu ubytoven, které by kontrolovaly obce. Po své dnešní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
V Česku přibylo rodičů, kteří si nechávají měsíčně vyplácet nižší rodičovskou na delší dobu. Zatímco loni v září měsíční příspěvek do 6000 korun pobíralo asi 70.600 matek či otců, letos v září téměř 83.500. Meziročně se jejich počet zvedl téměř o pětinu. Od srpna do září se zvýšil o víc než 2000. Vyplývá to z údajů úřadu práce.
Výdaje na dávky pro lidi v nouzi letos dál výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních sedm let. Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni.
Většina seniorů tvrdí, že se v uplynulých 30 letech v porovnání s dobou před listopadem 1989 zlepšila životní úroveň jejich rodin, na druhou stranu se podle nich zhoršily vztahy mezi lidmi a horší je i politická kultura a chování politiků.
3. února 2026 10:18
29. ledna 2026 11:50
28. ledna 2026 11:03
27. ledna 2026 13:48
27. ledna 2026 13:20
27. ledna 2026 12:31
27. ledna 2026 11:51
23. ledna 2026 10:36
23. ledna 2026 10:26
22. ledna 2026 19:44
16. ledna 2026 12:49
16. ledna 2026 12:18
16. ledna 2026 11:48
16. ledna 2026 11:35
14. ledna 2026 11:40
Nové byty v Praze se dlouhodobě zmenšují a developerský trh se stále více orientuje na investiční jednotky. Podle realitního makléře Jakuba Kalába se v praxi objevují i novostavby s jednotkami o velikosti pouhých 16 metrů čtverečních s cenovkou v řádu několika milionů korun. Také data Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) poukazují na nový trend – průměrná velikost bytů v nabídce klesá, zatímco ceny dále rostou.
Zdroj: Marie Dvořáková
Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.
