Přídavky na děti zůstávají beze změn, zvýhodňují pracující

Podle dnešního nálezu zákon neodporuje ústavnímu pořádku, není diskriminační a obstál v testu rozumnosti. Vhodnost a efektivitu zvolené právní úpravy už soud podle zpravodaje Tomáše Lichovníka řešit nemohl. Pět ze 14 ústavních soudců s výrokem většiny pléna nesouhlasilo. Odlišné stanovisko zaujal například předseda soudu Pavel Rychetský.

Návrh na zrušení části zákona o státní sociální podpoře podala skupina senátorů, podle kterých právní úprava účinná od ledna 2018 porušuje princip rovnosti. Kdyby soud jejich návrhu vyhověl, zůstala by jen jedna úroveň - ta zvýšená, případně by politici museli přijít s úplně novou právní úpravou.

Nárok na přídavek v základní výši má každé nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřesahuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. Na vyšší sazbu mají nárok rodiny, v nichž aspoň jeden rodič pracuje, anebo má konkrétní typy příjmů, například dávky nemocenského či důchodového pojištění, případně podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.

Podle senátorů je zákon iracionální, nemá kompenzační ani motivační účinek, nejchudší rodiny na zvýšenou sazbu nedosáhnou. Dítě je vystaveno odlišnému právnímu a ekonomickému zacházení pouze na základě příslušnosti k rodině, která se hodnotí podle druhu příjmu jejích členů, argumentovali senátoři.

Podle ústavních soudců právní úprava jistý motivační charakter má. Je v nejlepším zájmu dítěte žít v takové rodině, jejíž členové se vlastním úsilím snaží vytvořit dítěti příznivější podmínky. "Nepochybně je pro dítě dobrým vzorem, pokud alespoň někdo z rodiny získává prostředky k životu prací," stojí v nálezu.

Základní výše přídavku činí 500 korun za dítě do šesti let, 610 pro děti od šesti do 15 let a 700 pro věkové rozpětí od 15 do 26 let. Zvýšená výměra činí 800 korun na dítě do šesti let, 910 korun do 15 let a 1000 korun do 26 let.

Témata:  přídavky na děti,  sociální dávky,  děti,  soudy